Michal Šroněk Knihy

Kniha obsahuje podrobný životopis malíře,přehled a soupis jeho malířského díla, část obrazovou

Výpravná historická publikace přibližuje "slávu i bídu" Prahy v těžkém období třicetileté války. Je založena na názorné metodě, která nám téma přibližuje poutavým a erudovaným historickým textem a zároveň i velkým množstvím bohatě komentovaných reprodukcí dobových dokumentů, uměleckých děl, architektury, historických rytin, technických přístrojů a mnoha dalších věcí. Kniha čtenáře nezahlcuje fakty, nýbrž mezi nimi navozuje souvislost. Usiluje o zprostředkování celistvého obrazu tehdejší doby a díky výborným reprodukcím i krásné typografické úpravě doslova vybízí k listování a prohlížení.

Výpravná obrazová publikace byla vydána při příležitosti konání výstavy Rudolf II. a Praha, která probíhala v Praze od května do září roku 1997. Kniha je členěna do tří kapitol: první přibližuje Rudolfa II. jako osobnost a panovníka, druhá popisuje život v rudolfinské Praze: dění a lidi u dvora a soudobou evropskou politiku. Třetí kapitola popisuje architekturu rudolfinské doby, jak vznikala ve všech pražských městech na obou březích Vltavy. Publikace obsahuje 239 vyobrazení, seznam literatury a rejstřík osob.... celý text

Jedinečná publikace vychází k 800. výročí narození svaté Anežky Přemyslovny, které připadlo na rok 2011. Jedná se o „katalog“ k výstavě „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“, kterou pořádalo Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií v Klášteře sv. Anežky České. Zároveň představuje první ucelený projekt představující tuto významnou osobnost široké české veřejnosti. Úvodní statě publikace jsou věnovány jak osobnosti samotné sv. Anežky České, tak dějinám Anežského kláštera, procesu svatořečení i okolnostem, se kterými je Anežčina postava nerozlučně spjata v dějinách našeho národa. Dále představuje na 300 exponátů, které se na výstavě objevily v textech našich předních odborníků doplněných o bohatou fotografickou dokumentaci. Poznámka (zdroj: Databáze Národní knihovny ČR): ISBN 978-80-260-4480-2 (v knize neuvedeno) * 978-80-7422-145-3 (chybné)

Monografie, doprovázející stejnojmennou výstavu uspořádanou v Císařské konírně Pražského hradu, představuje čtenářům život a dílo málo známého, ale pozoruhodného umělce českého baroka Jana Jiřího Heinsche (1647–l712). Tento malíř působil od roku 1679 v Praze a zabýval se tvorbou oltářních a závěsných obrazů i portrétní malbou. Věnoval se také návrhům univerzitních tezí, knižních ilustrací a podílel se i na přípravě sochařských prací. Vyučil se pravděpodobně v Čechách, snad u Karla Škréty, Itálii na rozdíl od mnoha barokních umělců nenavštívil, ale s díly italských mistrů se seznámil v Obrazárně Pražského hradu. Byl činný zejména pro církevní řády jezuitů, křižovníků s červenou hvězdou a augustiniánů, jejichž představy o didaktické funkci uměleckého díla dokázal věcnou, realistickou malbou a schopností vizuálně zpracovat náboženské příběhy, mimořádně zdařile naplňovat. Při svých pracích pro církevní řády se často setkával s jejich intelektuální elitou, například s jezuitskými historiky Bohuslavem Balbínem a Matějem Tannerem, s křižovnickým spisovatelem Janem Františkem Beckovským, kteří zásadně ovlivnili často zcela ojedinělou tématiku Heinschových děl.

Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.

Monografie, která vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě 2009/2010, je věnována tématu, které české dějiny umění dosud poněkud přehlížely. Soubor studií několika historiků umění a historiků se podrobně zabývá uměleckou tvorbou spjatou s protestantským vyznáním od počátků reformního hnutí v zábvěru 14. století do porážky českých stavů na Bílé hoře. Cenným přínosem publikace je revize všeobecně rozšířeného názoru o negativním vztahu protestantů k výtvarnému umění. Autoři sledují, jak umění plnilo funkci konfesijní sebeidentifikace. Publikace se zabývá všemi oblastmi umění – architekturou, malířstvím, sochařstvím, uměleckými řemesly.