Vladimír Czumalo Pořadí knih

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Publikace mapuje a hodnotí pozoruhodný projekt experimentálního sídliště Invalidovna, které bylo vystavěno ve dvou etapách v letech 1958–1966 (v letech 1967–1970 přibyl ještě Hotel Olympik). Publikace mapuje cestu k experimentální výstavbě a její inspirace, utváření urbanistické koncepce hlavními architekty Vojtěchem Šaldou a Josefem Polákem, jednotlivé stavby, občanskou vybavenost a zeleň, umělecká díla ve veřejném prostoru a podrobně se věnuje ukázkovým interiérům, které navrhoval Ústav bytové a oděvní kultury a které byly v rámci výstavy zpřístupněny v roce 1964 jako vzorové bydlení.Publikace přináší současnou dokumentaci historické snímky a plány, rozhovory s žijícími tvůrci tohoto ojedinělého celku poválečné architektury a urbanismu.

Publikace se zabývá vznikem a architekturou vilové čtvrti Brunšov (villegiatury) v Dobřichovicích v okrese Praha-západ. První vily zde byly postaveny v poslední čtvrtině 19. století v souvislosti s budováním železniční trati. Rekreační vily si stavěli bohatí Pražané, většinou právníci, bankéři, stavitelé. Vznikaly novorenesanční letohrádky s okrasnými zahradami a zároveň se vytvořila specifická společnost vilařů, kteří zde vedli společenský život při návštěvách, tenisu nebo koupání. Vily v Brunšově výrazně přibývaly na počátku 20. století. Na jejich architektuře můžeme vidět vlivy secese, kubismu, rustikalismu a později funkcionalismu. Některé vily projektovali známí architekti, např. L. Machoň (čp. 544), O. Polívka (čp. 161), K. Hilbet (čp. 143). Jiné mají zajímavé interiéry, např. na bytových doplňcích malby Z. Braunerové. Publikace uvádí i osudy vil po roce 1948, kdy byly odebrány vlastníkům nebo v nich bydleli nucení nájemci. Dnes jsou vily opět ve vlastnictví potomků původních obyvatel.