Reportáže Iľji Grigor'jeviče Erenburga ze španělské občanské války mají velmi daleko k suchopárnému faktografickému zpravodajství, spíše se jedná o fejetóny či črty opírající se o přesný autentický postřeh, rozvinutý však v hluboce emotivně a bojovně zaměřené komentáře, kterými se autor bez výhrad stavěl proti hrozícímu fašismu i postupu západních demokracií, které pod záminkou „nevměšování“ otvíraly Hitlerově rozpínavosti doširoka cestu.
"Lazik je vůbec ve svém prostředí a národně rasovém zabarvení do jisté míry Švejk: i v něm je onen rys provokace z přitroublé nevinnosti jako ve Švejkovi. Ale zatímco v případě Švejkově si s ní jeho rakouští policejní a vojenští páni vlastně nevědí rady, s Lazikem se vždycky rázněa bez skrupulí zatočí... Ale... Lazik je při vší malosti přece jen plně oprávněným soudcem světa: nese v sobě míru lidskosti, nehynoucí potřeby člověka mít domov zabydlený vzájemnou náklonností, porozuměním, obyčejnou, ale svobodně zvolenou prací..." Takto je v doslovu knihy charakterizován hrdina autorova nejveselejšího románu z dvacátých let, smolař, pánský krejčí židovského původu, který se snaží uplatnit se a nenáročně zařídit podle svých schopností a představ, avšak stále se dostává, a to ať v SSSR, nebo v Evropě dvacátých let, do maléru a stále je bez prostředků.
Antologie představuje ukázky z tvorby dvanácti ruských básníků, které byly vybrány z pozůstalosti českého básníka a překladatele Ladislava Fikara.
Amerika po druhé světové válce
Román zachycuje Francii v době nástupu fašistického Německa a odhaluje vnitřní přičiny, které vyústily v tragedii Francie ve druhé světové válce. Ukazuje nejen bankrotářskou politiku buržoazie, která vydala fašismu Španělsko, Rakousko, dovedla Evropu k Mnichovu a nakonec k válce. Proti Desserům, Montigniům, proti Viardům a Tessatům, kteří ženou Francii do katastrofy, jejichž heslem je "lépe je být šťastnou Andorrou, klidným Monacem, než rozvalinami Kartaga", kteří zrazují spojence, vydávají jednu pozici za druhou a za každou cenu se snaží spoutat dělnickou třídu, staví I.E. druhé Francouze, kteří bojují ve Španělsku, protestují proti Mnichovu, kteří zachraňují čest Francie a představují její zítřek.
Satirická reportáž líčí ve 4 dějových pásmech boj o život a shon za ziskem ve Francii 20. let min. století.
Válečné reportáže dvou autorů,kteří zaznamenali nejvíce informací ,reportáží a článků na níž jsou zachyceny události čtyřletého krutého válečného zápasu s fašismem.(rok 1941-1945)
3. a 4. díl
Era ancora in corso la lotta contro l'occupante tedesco, quando Grossman e Ehrenburg vennero incaricati dal Comitato Antifascista Ebraico di raccogliere tutte le testimonianze disponibili sul genocidio degli ebrei sovietici ad opera dei nazisti. Dopo il 1945 tuttavia il Comitato entrò nel mirino di Stalin e della NKVD. Le bozze del libro, già vistate e purgate dalla censura, vennero sequestrate e distrutte e così pure la prefazione di Albert Einstein, nella quale invocava per la prima volta il diritto di ingerenza negli affari interni di un paese per motivi umanitari. La figlia di Ehrenburg, Irina, riuscì però a salvarne una copia che verrà pubblicata per la prima volta, in edizione non integrale, solo nel 1980 a Gerusalemme.
Kto má rád skvelý príbeh vyrozprávaný s jemným humorom istotne siahne po vtipných poviedkach, ktoré zjednocuje fajka. Iľja Erenburg si vybral fajku ako "hrdinku" len preto, aby cez jej osud vyrozprával príbehy ľudí, žijúcich v rozličných kútoch Zeme. So zhovievavým úsmevom sleduje nemožného, rozmaznaného belgického milionára, ktorý nechápe správanie nahých čiernych divochov. A oni zasa nerozumejú jemu. Čitateľ sa skrúca od smiechu, keď číta poviedku o solúnskom starinárovi, hoci starý Žid zomiera a na smrteľnom lôžku udeľuje ponaučenia svojim synom. Pri iných poviedkach sa zasa oko čitateľa zaleskne od slzy súcitu
В этой на редкость увлекательной книге не знаешь, чему больше удивляться, - воображению автора или той достоверности, с которой все написано. Прекрасное чтение
V Búrke tak ako vo svojich predchádzajúcich dielach sa Erenburg znova vracia k téme človeka a spoločnosti. Cez osudy jednotlivcov vytvára pôsobivú panorámu čias. Zreteľne a jednoznačne vyslovuje svoje presvedčenie, že sila človeka je v jeho spoločenskosti, v začlenení sa do spoločenského zápasu za pokrok. Pravdaže, vojna sa svojou polaritou pravdy a krivdy zjednodušuje voľbu hrdinov, vedie ich k tomu, aby sa celou energiou pustili do spravodlivého boja, ale Erenburg zdôrazňuje potrebu angažovaného kontaktu so skutočnosťou aj v období, keď už stíchli delá...
Roman aus der Reihe "Ausgewählte Werke" des Malik-Verlages, Band 3, mit 512 Seiten.
