Oldřich Válek Knihy

Kniha by měla přispět k vybudování teoretických základů psychotroniky. Rozpracovává otázky vztahu hmoty, energie a informace tvořící fundamentální základnu řešení podstaty psychotronických jevů a dále ji rozšiřuje o informační proces, který nese organizační schopnost živé hmoty. Na základě vlastností informačního procesu se uskutečňují psychotronické jevy. Psychotronika není v současnosti exaktní vědou, ale představuje obor lidského poznání. Nachází se ve stádiu vývoje, které je charakteristické přechodem od literárně historického pojetí k vědeckému pojetí. To sebou nese ústup od filosofických výkladů k praktickým modelům blízkým experimentální praxi a vědě. Otázkou je, kolik badatelů a vědců se zapojí do práce, která ji povýší na vědu. Rozebíráme psychotroniku v předvědeckých představách, které tvoří alternativy pro zvládnutí psychologické a fyzikální roviny psychotronických jevů. Tyto jevy ukazujeme ve světle nových teoretických přístupů odvozených od pojmů energie a informace na jedné straně chápané jako fyzikální veličina a na druhé jako fyzikální realita. Nové teoretické přístupy zahrnují problematiku informace jako prvku stavby světa, mikroskopické fáze hmoty jako realitu, která ovlivňuje vlastnosti hmoty bez změn její chemické struktury, rozvijí teorii sociologické, fyziologické a psychotronické interakce a uvádí hypotézu vzniku života ve vesmíru postaveném na fyzikálních principech, které jsou modelově demonstrovány na tzv. molekule života CŽ20. Soubor myšlenek a představ uvedených v knize tvoří systémový přístup, který poněkud mění pohled na psychotronické jevy, jež jsou doposud stále vnímány jako personifikované skutečnosti svým způsobem naivního charakteru. Otevírá nový obzor v poznání o fungování našeho světa, který leží za hranicí energetické příčinnosti. Dílo umožňuje čtenáři podívat se na psychotroniku jinýma očima než bulvárním a populárním způsobem plným neuvěřitelných a vybájených příběhů o mimořádných lidských schopnostech, které psychotroniku bezmezně podporují, stejně jako i jinak, než z pohledu striktně odmítavých stanovisek vědců psychotroniku zamítajících. Stručný obsah * obsah knihy 1. Hmota - Energie - Vědomí 2. Psychotronický jev TELEGNÓZE 3. Psychotronický jev TELEPATIE 4. Psychotronický jev TELEKINEZE 5. Evoluce vědomí

Psychotronika, nová věda, se zaměřuje na původní koncepci psychotroniky jako interdisciplinární vědní disciplíny, která zkoumá vztahy hmoty, energie, vědomí a distanční interakce. Mapuje prvních dvacet let vývoje psychotroniky, hodnotí její vědeckost a vytváří futurologickou představu tzv. psychotronických věd, kde je psychotronika postavena na úroveň vědecké disciplíny a podrobena přírodovědeckému hodnocení. Studie vychází z analýzy rukopisů různých autorů z pražského pracoviště pro psychotronický výzkum, což autorovi umožnilo získat přehled o teoretických a praktických aspektech psychotroniky. Snaží se sjednotit názory různých vědců a vytvořit ucelený pohled na psychotronickou problematiku v daném období. Studie je přepracováním autorovy diplomové práce z let 1985/86, konzultované Dr. Rejdákem, zakladatelem psychotroniky. Psychotronika se nezabývá nadpřirozenými schopnostmi, ale historicky doloženými jevy, které dosud nebyly přírodovědecky prokázány. Vědeckost psychotroniky spočívá v odstoupení od okultismu a aplikaci přírodovědeckých kritérií na jevy jako telepatie a telekineze. Zakladatelé psychotroniky, Dr. Rejdák, Ing. Drbal a prof. Stuchlík, prosazovali psychotroniku jako nový obor, čímž položili základy potenciální vědy. Tato teoretická studie byla zpracována v roce 1988 a vydána jako brožura v roce 1992.

Kniha Za hranicemi fyziky a psychologie pojednává o vlastnostech lidské psychiky, přičemž vrací člověka do centra studia psychotroniky a popisuje nevšedním způsobem lidské duševno a duchovno. Vytváří nový humanistický koncept vycházející z poznatků psychických bádání a představuje třetí směr ve vývoji teorie psychotroniky.

Kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vědní disciplíny a představuje pracovní hypotézu pro základní výzkum v tomto oboru. Zaměřuje se na klíčové problémy psychotroniky v kontextu informací a vědomí, a obsahuje základní koncepci teoretické psychotroniky. Současná věda se opírá o principy hmoty a energie, přičemž s rozvojem informačních technologií se do vědeckého popisu dostává také pojem informace, která je považována za formu hmoty. Snaží se integrovat princip informace do stávajícího obrazu světa, což je nezbytné pro lepší porozumění složení a fungování hmoty. Přestože neexistuje popisný aparát umožňující začlenění těchto principů, objevují se první pokusy, jako například vznik informační fyziky. Psychotronika od svého vzniku zohledňuje principy informace a vědomí, které považuje za klíčové pro vysvětlení psychotronických jevů, avšak postrádá adekvátní metodologii pro jejich popis. Z pohledu psychotroniky je zásadní definovat informaci jako fyzikální veličinu a vědomí jako organizační faktor hmoty. Budoucí vývoj oboru by měl směřovat k ověření těchto předpokladů, které by mohly otevřít nové možnosti v popisu vesmíru a existence hmoty. Po 35 letech existence se psychotronika profiluje jako věda zkoumá vztah mezi hmotou, energií a vědomím, přičemž hledá skryté veličiny a parametry související s dosud neznámými formami informace a informačními procesy.

Parapsychologie a nová teorie se zabývá experimentální psychologií B. Kafky, významného českého parapsychologa a hypnotizéra. Studie představuje nový model lidské psychiky, aplikovatelný na psychotronické jevy. Analyzuje Kafkovo dílo, které je podloženo citacemi a závěry, a popisuje energetické struktury lidského organismu ve vztahu k vědomí a okolnímu prostředí. Kniha se zaměřuje na teorii rozšířeného vědomí a jeho souvislost s hmotou a centrálním nervovým systémem. Rozšířené vědomí je stav, v němž se odehrávají psychotronické jevy, a studie vymezuje druhou rovinu vnímání, na jejímž základě tyto jevy vznikají. B. Kafka experimentoval s lidmi a usiloval o využití jejich neobvyklých schopností. V roce 1948 publikoval "Nové základy experimentální psychologie", kde prezentoval své myšlenky o psychice a tajemných jevech, které zůstávaly zahaleny mystifikací. I když se snažil najít materialistické jádro v těchto jevech, zůstal ovlivněn idealismem, což vedlo k jeho kritice ze strany materialistických vědců. Kafkova práce se soustředila na psychotronické jevy a popisovala duševní činnost jako kvantově mechanický proces spojený s mozkem. Rozšířené vědomí se v jeho konceptu stává klíčem k psychotronickým jevům a představuje primární model lidské psychiky. Studie, zpracovaná v roce 1989 a vydaná v roce 1993, je druhou teoretickou studií o parapsychologii v Kafkově díle.