Richard Dostál Knihy

Jan Žižka vstupuje do našeho dějinného povědomí až při začátku husitských bouří. Co však dělal před tím? Kde nasbíral své válečnické zkušenosti? V roce 1410 se odehrála jedna z největších bitev středověku – bitva u Grunwaldu. Historici si nejsou jisti účastí husitského vojevůdce, ale tvrdí, že v Polsku v té době jistě byl, na což jsou i písemné důkazy. Není však jisté, že v ní sám opravdu bojoval. Existují však písemné zprávy, že se boje nejen účastnil, ale také do něj významným způsobem zasáhl. Přestože se jedná o beletrii, je každá kapitola doplněná faktickými poznámkami, ze kterých autor vycházel.

Historický román autora Richarda Dostála nám klade otázku, byl Jan Žižka z Trocnova lapkou, nebo jen obětí rožmberské zvůle? Touto záležitostí se historikové zabývají již celá staletí. Dvacet let před vypuknutím husitské revoluce je v rožmberských a jihlavských smolných knihách Žižka popisován jako lapka, který přepadával na cestách. Proč se tak dělo a bylo jeho počínání legální? Odpověď je až překvapivě jednoduchá. První výpovědi pramenů se o něm zmiňují v roce 1402 a právě v té době se stalo něco, co dalo podnět k tomu, aby Žižka opověděl pánu z Rožmberka boj, jak se to praví v historických zápisech. Postupoval podle tehdejšího práva a byla mu za to později udělena milost králem, jehož zájem hájil. Jaké je tedy tajemství Žižkova života? Toto zatím poslední autorovo dílo, propojuje literaturu faktu s románovým příběhem.

Historická detektivka zasazená do období konce XIV. století řeší záhadnou smrt Viléma Zajíce z Valdeka. Byla jeho smrt nešťastnou náhodou nebo dovedně narafičenou vraždou? Mohl být příčinou jeho skonu důvěrnější vztah s královnou Eliškou Přemyslovnou? O vyřešení záhady se snaží Petr I. z Rožmberka z titulu své funkce Nejvyššího královského sudího, ovšem má velký problém, neboť mezi podezřelé patří i král Jan Lucemburský. (BEZ-VYDAVATELE - upraveno)

Román z počátku čtrnáctého století se odehrává za vlády krále Václava II. Popisuje jeho cestu, která pozvedla České království a udělala z něj politickou velmoc. Václav získává polskou korunu a brzy nato i uherskou. Zároveň však chápe, že střet s Římskou říší je nevyhnutelný. Ve hře je i stará zášť k habsburské dynastii, která kdysi zničila jeho otce Přemysla Otakara. Když konečně ke střetu dojde a království je napadeno ze tří stran současně, vlivem politických her ztrácí veškeré spojence. Přesto se mu podaří útok odrazit…

Historický román o Kateřině z Komárova, který se odehrává na Karlštejně v letech 1526 - 1533. Středověk byla velmi drsná doba a Kateřina z Komárova předčila v krutosti všechny své současníky. Proto líčení jejích skutků místy připomíná horor. A to, co se na Karlštejně za jejího působení odehrávalo, horor skutečně byl.

Na začátku 14. stol. končilo nařčení z čarodějnictví téměř vždy smrtí, i když doba monstrózních procesů ještě nenastala. Příběh je volným pokračováním Případů královského soudce. Tentokrát se Petr z Rožmberka utkává se silami takřka nadpřirozenými a má plné ruce práce, aby vyřešil čarodějnickou záhadu na hradě Stráži.

Na začátku čtrnáctého století, kdy na trůn české země nastoupil Jan Lucemburský, se nejvyšším královským soudcem stal Petr z Rožmberka. V této době byl pohled na dodržování zákonů země všelijaký a pravomoci nejvyššího soudce značně rozplizlé a neurčité. Přesto i tenkrát docházelo ke kriminálním případům. (zločiny a polické intriky středověku)