Petr Koura Pořadí knih

Za života zcela neznámý, zato po smrti rychle dosáhl světové slávy a je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Franz Kafka, jehož 100. výročí úmrtí jsme oslavili v roce 2024, je oslavován i v knize historika Petra Koury, doprovázené ilustracemi z dílny autora komiksu Opráski – Jaze. Podtitul knihy „Druhý život Franze Kafky aneb Smrtí život začíná“ naznačuje, že se zde dočtete hlavně o jeho „druhém životě“, tedy o „životě“ posmrtném. Jak se o něm hovořilo, jak byl hodnocen, interpretován, či zneužíván. Autoři nabízejí jiný pohled na Franze Kafku a popisují, za jakých okolností vznikaly různé nálepky, kterých se mu po jeho smrti dostalo, a jak se tyto interpretace proměňovaly. A také se s nadhledem zamýšlejí nad tím, co by svému druhému životu asi říkal sám Franz Kafka.

Poprava Vladislava Vančury vyvolala v české společnosti zděšení a strach, neboť byl jedním z nejlepších moderních spisovatelů a jeho smrt zanechala v literatuře trvalou ránu. Publikace Petra Koury se zaměřuje na osobnost tohoto významného českého autora ze dvou perspektiv. V první části autor popisuje Vančurovu účast v protinacistickém odboji, jeho činnost, důvody zatčení gestapem v květnu 1942 a výběr k popravě po útoku na Reinharda Heydricha. Na základě analýzy dostupných pramenů Koura konstruuje Vančurův příběh s tragickým koncem. Ve druhé části se autor věnuje Vančurovi jako kulturní osobnosti a popisuje jeho "druhý život" po smrti, kdy byl připomínán a oslavován, ale také zneužíván komunistickým režimem k budování kultu „protifašistických bojovníků“. Koura ukazuje, jak byl Vančura záměrně upozaďován ve prospěch komunistické ikony Julia Fučíka. Tento literárněhistorický text usiluje o představení Vančury nejen jako umělce, ale i jako občansky angažovaného člověka a oběti nacismu, čímž přispívá k jeho biografii.

Známý historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány a ideologicky zneužívány. S vypuknutím Pražského povstání zanikl Protektorát Čechy a Morava, neskončily však jeho dějiny. Jejich součástí je i tzv. druhý život protektorátu, který trvá až do dnešní doby. Fakticky hned v prvních hodinách po skončení bojů s nacistickými okupanty vznikají na místech, kde umírali bojovníci Květnového povstání, pomníky, které mají uctít jejich památku a připomínat jejich oběť. Hned v prvních dnech po skončení okupace se začíná hovořit o tom, kdo je a není „hrdina“, přičemž někteří takto označení lidé později skončí dosti tragicky. Právě tématem vzpomínání na období protektorátu a jeho připomínání ve veřejném prostoru se zabývá kniha historika Petra Koury. Formou několika esejů se snaží nahlédnout, jak bylo v průběhu uplynulých desetiletí vzpomínání na dobu okupace formováno (a deformováno) momentálně vládnoucím režimem. Kniha tak vypráví mimo jiné o tom, jak hluboce je období protektorátu v české kolektivní paměti zakořeněno dodnes.

Protektorátní novinové vtipy Jiřího Brdečky představují v jeho tvorbě zvláštní kapitolu. Mladý Brdečka se jako kreslíř živil. Jenže jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády nacistická cenzura? Jediným řešením bylo vytvořit svět bezčasí, kde se mohlo dít cokoliv. Tak se zrodil svět Brdečkova humoru: absurdní žerty ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí, vtipy, které jsou tak trapné, až jsou skvělé. Je to absurdní humor ze zoufalství, k němuž se lidé uchylují v těžkých dobách, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři….

V knize se čtenáři dozvědí, jak se proměňovaly oslavy Vánoc v Česku od doby první republiky až po první dvě desetiletí nového milénia. Zkoumá, jak Vánoce prožívali obyčejní lidé, prezidenti, vojáci, dělníci nasazení v Říši a političtí vězni. Někteří pamětníci paradoxně považují Vánoce v koncentračních táborech, na frontě či v komunistických uranových lágrech za nejkrásnější v jejich životech. Oslava svátků v nelidských podmínkách svědčí o zachování lidské důstojnosti. Autoři při práci na knize prostudovali množství dobových pramenů a oslovili desítky pamětníků různých profesí a věkových skupin. Z textu promlouvají archivní dokumenty, rodinné fotografie, inzeráty, vánoční ozdoby, karikatury, plakáty, přání, fejetony a básně, včetně dosud nepublikovaných vzpomínek. Kniha je upraveným a rozšířeným vydáním předchozího titulu, který se zaměřoval na Vánoce od vzniku republiky do sametové revoluce.

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Kniha se zaměřuje na výstřední tanečníky swingu během druhé světové války, známé jako „potápky“ a „bedly“. Je to první komplexní zpracování české městské subkultury mládeže, která vyjadřovala odpor vůči nacistické okupaci prostřednictvím angloamerické kultury. Tato subkultura položila základy pro pozdější hudební směry, jako byly rokenroloví „páskové“ a bigbítové „máničky“. Autor na základě širokého spektra pramenů dospívá k závěru, že swing byl generačním fenoménem české mládeže. Kniha analyzuje projevy české swingové subkultury, včetně módy, účesů a jazyka, a srovnává je s obdobnými subkulturami v USA, Francii, Německu a Rakousku. Dále se věnuje historii odporu většinové společnosti vůči výstředním tancům, vyvrcholené administrativními zásahy proti swingovým tanečníkům během protektorátu. Autor zkoumá také vztah nacismu k jazzové hudbě a pronásledování jazzových hudebníků v hitlerovském Německu. Kniha se pokouší odpovědět na otázku, proč nacisté tolerovali swingové výstřednosti v protektorátu více než v „říši“. Publikace je významným příspěvkem k dějinám české mládeže za války a kulturně-historickou studií fenoménu, který se stal součástí moderních dějin. Obsahuje bohatý obrazový materiál a předmluvu od Josefa Škvoreckého.

Poválečné období a zejména události roku 1948 znamenaly pro českou katolickou církev, stejně jako i pro celou svobodně smýšlející československou společnost, těžkou ránu. Komunistický režim systematicky likvidoval demokratické občanské svobody a práva, včetně svobody svědomí. Zvlášť důrazně vystupoval proti církvi římskokatolické, kterou považoval za svého hlavního ideového protivníka. Publikace Diktatura versus naděje, připravená předními odborníky, mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1989 ve všech aspektech a historických souvislostech. Představuje rovněž významné a dosud nepublikované archivní dokumenty a fotografie.