Pan Bouda se snaží nezanechat po sobě žádnou stopu (přičemž tato kniha už svou existencí tuto snahu odsuzuje k nezdaru). Není to v dnešní narcistní společnosti vlastně ta největší ctnost? Třicet "boudovských" příhod výtvarně pojal ilustrátor Mikuláš Sodja. Podařilo se mu vystihnout obyčejnost pana Boudy, nebo spíše jeho neměnnost,... celý text
Volání páva je čtvrtou básnickou knihou Renaty Bulvové. Autorka vnímá poezii jako skok o tyči; laťka řeči a světa visí kdesi v mlze nad námi, básník se rozbíhá do neznáma, rozechvěle se odrazí ... a najednou se překvapivě přehoupne přes slovo, motiv, obraz, náhle překvapivě (pro nás i pro sebe) vyloupne z nicoty pravdu, již ještě nikdy nikdo takto ostře nevyřkl. Hlavním pojítkem sbírky je nádherný básnický styl. Styl, který dělá poezii poezií, jež má otevřené dveře do míst, kam žádný jiný způsob lidského uchopení světa nemá přístup. Výtvarník Jiří Janda toto uchopení vnímá a svými intuitivními kresbami sbírku nádherně podtrhává.
Básnická sbírka je lyrickým návratem do krajiny autorčina dětství, reflexí zralé ženy, která si uvědomuje souvislosti v rovině intimní i společenské. Charakteristickým rysem je nesentimentální smysl pro humor, lyrika se v básních potkává s objektivizujícím nadhledem, láska je pevně ukotvena ve vědomí potřeby pospolitosti. Zároveň se Renata Bulvová v tomto duchu hlásí ke společnému česko-německému kulturnímu chápaní oblasti Krušných hor. Dvojjazyčné česko-německé vydání provázené autorčinými fotografiemi krajiny umožňuje tyto verše rovnocenně vřadit na obou stranách hranice do současné literární tvorby a nabídnout je čtenářům českým i německým – díky souznějícímu přebásnění Mirka Kraetsche.
Svět se schovává za slova, za řeč, do zářečí, anebo naopak – teprve řeč dává světu život. V druhé básnické sbírce Renaty Bulvové je od obojího a přitom dohromady: nachází jemné paradoxy každodenní, všední existence, její bezděčná kouzla, radosti i smutky. "Naučili jsme se být zlí / říkat co nám na jazyk přišlo / a nevidíme že smích ostatních / klouže jak po nanukovém dřívku"
Básnická sbírka odrážející současné pocity člověka uprostřed už probíhajících, ale i nadcházejících a často jen tušených změn. Verše patří v současné české poezii ke zralé tvorbě, jsou často záměrně velmi přímočaré a proto srozumitelné i čtenářům, kteří k básním přistupují opatrně. Na podobě knížky se podílí přední český fotograf Ibra Ibrahimovič, autorčin vrstevník, jehož snímky dotvářejí sbírku do podoby generační výpovědi dnešních čtyřicátníků. Básnířka i fotograf pocházejí ze severních Čech, ale dohromady je svedla teprve tato publikace, která dosvědčuje podobné vnímání prostoru a doby.
