George S. Keyes Knihy

"Published on the occasion of the exhibition Rembrandt in America, 30 October 2011-22 January 2012 at the North Carolina Museum of Art, 19 February-28 May 2012 at the Cleveland Museum of Art, and 24 June-16 September 2012 at the Minneapolis Institute of Arts"--T.p. verso.

Jen měsíc před svou sebevraždou v roce 1890 vyjádřil Vincent van Gogh své sestře, že portrétování je jeho největší vášní, dokonce více než jeho další umělecké snahy. Jeho krátká, ale intenzivní kariéra revolucionalizovala portrétní malbu a významně ovlivnila její směr ve dvacátém století. Publikace doprovází významnou putovní výstavu, která poprvé představuje van Goghova významná portréty z různých období jeho života spolu s reprodukcemi mnoha jeho klíčových děl. Výsledkem je pronikavé zkoumání jeho uměleckého vývoje, které zdůrazňuje, jak rozšířil hranice portrétování, vyvrcholující v mistrovských dílech jeho posledních let. Šest originálních esejí od významných historiků umění se zabývá klíčovými aspekty van Goghova portrétu během jeho kariéry. George Keyes kontextualizuje obrazy v rámci nizozemského umění, poukazujíc na vliv mistrů jako Rembrandt. Lauren Soth zkoumá rané, výrazné kresby z Haagu. George Shackelford diskutuje o pařížských dílech odrážejících impresionistické vlivy. V Arles dosáhl van Gogh vrcholu své produktivity, vytvářející silné portréty místních obyvatel a sebe, které analyzuje Roland Dorn. Judy Sund se zaměřuje na portréty vytvořené během jeho duševních bojů v azylu, včetně ikonického Dr. Gacheta a posledních autoportrétů. Joseph Rishel uzavírá vlivem van Goghova díla na jeho současníky a pozdější umělce.

La mention d'un tableau représentant "une tête du Christ, d'après nature" dans l'inventaire des biens de Rembrandt lors de sa banqueroute en 1656 a toujours constitué un paradoxe. Cette énigme a conduit à une recherche qui a abouti à une exposition au musée du Louvre en 2011, suivie de présentations à Philadelphie et Détroit. L'interrogation se porte sur les circonstances dans lesquelles Rembrandt et ses élèves ont peint des études pour cette tête du Christ. Quelle était la fonction de ces œuvres ? Étaient-elles de simples exercices d'atelier ou des études minutieuses destinées à de grandes compositions religieuses ? Ces peintures semblent être liées aux Pèlerins d'Emmaüs, une œuvre emblématique des collections hollandaises du Louvre et l'une des représentations les plus célèbres du Christ après la Résurrection. Un jeune homme de la communauté juive d'Amsterdam a-t-il servi de modèle dans l'atelier de Rembrandt, prêtant ses traits à Jésus ? Cette question révèle les enjeux de l'art de Rembrandt : l'amour de la nature, l'émulation avec les artistes de la Renaissance, et la volonté de renouveler les images chrétiennes. "Rembrandt et la figure du Christ" évoque non seulement une silhouette et une expression, mais aussi une grande personnalité artistique confrontée à un thème universel et difficile : peindre le visage du Christ.