James Fenimore Cooper (15. září 1789, Burlington, New Jersey – 14. září 1851, Cooperstown, New York) byl americký spisovatel první poloviny 19. století. Populárním se stal především jako autor romantických historicko-dobrodružných románů, z nichž nejznámější je Poslední Mohykán (The Last of the Mohicans), dějově druhá část románové pentalogie Příběhy Kožené punčochy (Leatherstocking Tales).
Poslední Mohykán, druhý, zcela samostatný díl slavné pentalogie o zálesákovi Kožené punčoše, se odehrává v době bojů mezi Anglií a Francií na americkém kontinentu. Cooper zde líčí osudy dcer plukovníka Munroa, které se snaží dostat za svým otcem do pevnosti William Henry. Stanou se všakzajatkyněmi Indiána Maguy. Po jejich stopách se vydají zálesák Sokolí oko a dva Mohykáni – Čingačgúk a jeho syn Unkas, poslední svého rodu – aby obě dívky zachránili
Dobrodružná klasika vychází poprvé s ilustracemi Zdeňka Buriana! James Fenimore Cooper je právem označován za jednoho ze zakladatelů dobrodružné literatury. Svým románem Poslední Mohykán spoluurčil základní motivy jednoho z čtenářsky nejoblíbenějších žánrů. Hlavní postava románu, lovec a zálesák Natty Bumppo, přezdívaný podle jelenicových kamaší Kožená punčocha, se však poprvé objevil ještě coby mladík v románu Lovec jelenů. Příběh v překladu Jiřího Joska vychází vůbec poprvé s ilustracemi Zdeňka Buriana!
Děj Cooperova Stopaře se odehrává v polovině 18. století.V té době se Anglie snažila utužit své panství v Novém Světě. V Americe se střetala hlavně s francouzskými zájmy. Neproniknutelnými lesy americké divočiny se prodírají čtyři lidé, dva muži a dvě ženy. Jsou to Lučihlav, Indiánproslulého kmene Tuskarorů a jeho žena Červnová Rosa. Dalším mužem je námořník Charles Cap, neústupný a podivínsky zaujatý pro moře, a jeho neteř, 19letá Mabel Dunhamová. Mají namířeno do pevnosti k jezeru Ontario za Mabeliným otcem, seržantem Dunhamem. V lese se setkávají se Stopařem, Sokolím okem, jenž jim vyšel vstříc. Vyslal ho Mabelin otec ze strachu o jejich bezpečí v těchto lesích plných Indiánů. Stopaře doprovází jeho věrný přítel, Mohykán Čingašguk a mladý Jasper Western.
Dobrodružný a romantický příběh z doby bojů za nezávislost mezi Anglií a Spojenými státy. Historický základ příběhu je rozvíjen barvitým popisem vzrušujícího života v přístavech a na lodích, s romantickými zápletkami napínavými popisy bitek mezi anglickými a povstaleckými loděmi.
V době boje Ameriky za nezávislost na Anglii připlouvají k britským břehům dvě americké lodě, za účelem zajmout některé z významných osobností nepřítele a později je vyměnit za své zajatce. Krom toho na dva emerické důstojníky čekají v Anglii i dvě ženy, které si s sebou chtějí odvézt do své země. A lodivod? Tajemná postava ve službách Američanů, jejíž jméno se čtenář do konce knihy nedozví.
Píše se rok 1780 a nesmiřitelná válka amerických kolonií s Anglií o nezávislost je v plném proudu. Loajalista Harvey Birch souhlasí s nabídkou povstalců, aby je informoval o záměrech a pohybu britských jednotek. Nejde ovšem o příznivce krále Jiřího, náročné mise se ve skutečnosti ujímá velmi odvážný člověk, který také sní o nezávislých Spojených státech. Zvládne splnit nebezpečný úkol a vydrží neustálý tlak spojený s rolí dvojitého agenta? Napínavý Cooperův román Vyzvědač je odbornou veřejností považován za první americkou knihu literárního romantismu, která získala celosvětové uznání.
Čtvrtý svazek dobrodružství lovce Nattyho Bumppa a jeho indiánského přítele Čingačgúka navazuje na romány Lovec jelenů, Poslední Mohykán a Stopař. Oba hrdinové jsou už staří, svět kolem nich se změnil z divočiny v civilizovaný kraj, Čingačgúk zemře a Natty odchází dožít do krajů civilizací ještě tolik nedotčených.
Závěrečná pátá část Příběhů Kožené punčochy, román Prérie (1827, The Prairie) Román klasika americké dobrodružné a zejména "indiánské" literatury. Poslední román z pětidílného cyklu (Lovec jelenů, Poslední Mohykán, Stopař, Průkopníci, Prérie), líčící život severoamerického zálesáka. V tomto románě vyhání postupující civilizace starého lovce z lesů a nutí ho uchýlit se na volnou prérii. I sem však pronikají o zvuky civilizace, i sem přicházejí lidé hamižní, ale také dobří a šlechetní, především jeho přátelé z indiánských kmenů, kterým, stoje na straně práva, vždy pomáhal. V jejich středu dožívá pak i poslední chvíle svého života.
