Manik Sarkar Pořadí knih

De blik van de kleine Isaac staat altijd op oneindig. Hij heeft een zacht gezicht maar binnenin lijkt het leeg. Hij praat niet, behalve als hij schreeuwt. Zijn ouders ziet hij sinds hun scheiding afwisselend. Zijn vader, Eric Dubon, ooit een succesvol striptekenaar, slaagt er maar niet in tot hem door te dringen. Tot hij de groene eend van zijn oom erft. Als Isaac de auto ziet, lijkt hij voor het eerst te reageren. Eric ziet het als een teken en besluit ondanks zijn ex Isaac mee te nemen. Achternagezeten door de politie ondernemen vader en zoon een tocht die hun leven voorgoed verandert.

Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zcela se uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.

Beginning in Paris on the eve of the Nazi occupation in 1940. Suite Française tells the remarkable story of men and women thrown together in circumstances beyond their control. As Parisians flee the city, human folly surfaces in every imaginable way: a wealthy mother searches for sweets in a town without food; a couple is terrified at the thought of losing their jobs, even as their world begins to fall apart. Moving on to a provincial village now occupied by German soldiers, the locals must learn to coexist with the enemy—in their town, their homes, even in their hearts. When Irène Némirovsky began working on Suite Française, she was already a highly successful writer living in Paris. But she was also a Jew, and in 1942 she was arrested and deported to Auschwitz, where she died. For sixty-four years, this novel remained hidden and unknown.

Nenápadnému a skromnému Vyšetřovateli, který je pověřen úkolem zjistit ve Městě okolnosti série sebevražd mezi zaměstnanci gigantického Podniku, je zřejmé, že věci nepůjdou hladce. Na nádraží na něj nikdo nečeká, do Podniku je mu odepřen přístup, s absurdními překážkami musí bojovat i při pokusu ubytovat se v místním hotelu. Nic ve Městě neodpovídá běžným zvyklostem: nesnesitelné vedro střídá sníh a jasné nebe hluboká tma, večer jsou ulice liduprázdné, zato ráno se jimi šinou kolony aut a proudí lidské řeky, kterými se nelze prodrat. Nesnáze nekončí ani poté, co je Vyšetřovatel po mnoha peripetiích do Podniku konečně vpuštěn, ba právě naopak… Temně komický román na téma lidského údělu upomene na obdobně laděné prózy Kafkovy či Beckettovy a je novým dokladem šíře autorského záběru i vypravěčského mistrovství jednoho z předních francouzských prozaiků.

De dood van zijn moeder voert een jonge dertiger terug naar zijn door verval bedreigde Noord-Franse geboorteplaats, die hij, puber nog, kwaad heeft verlaten, omdat zijn moeder hem zou hebben voorgelogen over de identiteit van zijn vader.

Krátce po skončení války přichází do malé horské vesnice neznámý cizinec. Poté co svým chováním nastaví zrcadlo špatnému svědomí vesničanů a je za nejasných okolností zavražděn, pověří úřady Brodecka, jednoho z místních, aby o událostech sepsal oficiální zprávu. Brodeck, který sám strávil dva roky jako vězeň koncentračního tábora a je těžce poznamenán vzpomínkami na své ponížení, s úkolem souhlasí, současně však v paralelním vyprávění podává vlastní pohled na celý případ a jeho široké souvislosti. Jeho monolog se nepokouší o nic menšího než nalézt znovu smysl samotné existence.

Tijdens een kerstdiner roept het decorumverlies van een terminaal zieke patriarch uiteenlopende reacties op.

Na de dood van zijn te jong overleden vriendin Paule zoekt de hoofdpersoon zijn toevlucht tot Feil, een dorpje aan de oever van de Maas. Hij huurt een kamer bij de vriendelijke Madame Outsander en raakt bevriend met de cafébezoekers, de pastoor en de doodgraver. In het ooit bruisende dorp zijn de mensen ongelukkig, maar stuk voor stuk helpen ze hem ieder op zijn eigen manier over het verlies heen. En de Maas, die ouwe trouwe onopzichtige rivier, wordt voor hem een plek waar hij de rust vindt om verder te gaan. Langzaam drijven de seizoenen voorbij en heelt de verse wond van het verlies. Een bleek litteken is datgene wat overblijft.

De verteller heeft zojuist zijn geliefde verloren. De buitenwereld vervult hem met walging en razernij en alles doet hem pijn. In het ziekenhuis waar hij werkt, brengt hij de dag door met een collega wiens aanwezigheid hij nauwelijks kan verdragen, om maar niet te spreken van het werk zelf. Maar net als hij heeft besloten dat hij zo niet verder wil leven, vindt er een bijzondere ontmoeting plaats die hem van gedachten doet veranderen. of is het daarvoor al te laat? Zonder mij is een intense roman over leven en dood, die je niet anders dan met ingehouden adem kunt lezen.

Pan Linh opouští svoji vlast, zmítanou válečným konfliktem, a s hrstkou osobních věcí a malou vnučkou v náručí se vydává do Evropy, aby dívence, jež přišla o oba rodiče, nalezl nový domov a novou budoucnost. Teprve po několika dnech se v novém městě, jež ho děsí svým chladem a cizotou, odváží z ubytovny na ulici. Při jedné z procházek pak pozná pana Barka, osamělého vdovce, s nímž navzdory jazykové bariéře naváže přátelství. Poté co uprchlíky přestěhují do „Zámku“, který jeho obyvatelům není dovoleno opouštět, odhodlá se Linh i s vnučkou k útěku, aby se mohl opět s Barkem setkat… Podobně jako v Claudelově předchozím úspěšném románu Šedé duše, i do příběhu Vnučky pana Linha proniká zpovzdálí válečná vřava, dotvářející neklidnou atmosféru románu. Autorovo podmanivé vyprávění v dramatu lidských radostí i tragédií tentokrát výrazněji akcentuje především motivy lásky a přátelství, znovu však upoutá i Claudelovou nepřehlédnutelnou stylistickou bravurou.