Martin Hájek Knihy

Různé žebříčky, přehledy a katalogy objektivů, DSLR přístrojů nebo kompaktních fotoaparátů, nejsou v dnešní době již ničím výjimečným. Na druhou stranu, zatím vždy se v těchto případech jedná (a jednalo) o specificky zaměřenou publikaci - ať již v rámci použití, zaměření či konkrétní značky. Většinou jde výhradně právě o katalogy jednoho výrobce a tedy jen jedné značky, avšak nějaký komplexnější přehled zde vždy chyběl… Až do teď. Kniha objektivů Kniha je rozdělena do tématických celků a představí na celkem 128 stranách 12 značek světových výrobců skel (Canon, Nikon, Sigma, Tamron, Tokina, Olympus, Panasonic, Pentax, Sony, Carl Zeiss, Samsung a Lensbabies) se všemi jejich - v současnosti dostupnými objektivy. U každého výrobce najdete úvod k dané značce (výrobci), dále tabulku s podrobnými specifikacemi, slovníček užívaných termínů a zkratek (toho kterého výrobce) a vždy několik pečlivě vybraných typů skel s podrobnějším popisem. Kromě toho nechybí ani několik kapitol, týkajících se bezprostředně problematiky objektivů pro kinofilmové i digitální SLR. Tam naleznete jak praktické rady pro výběr toho správného objektivu, tak i doporučení a rady pro užívání a údržbu. Chybět nebude samozřejmě ani kapitola obsahující samotné rozdělení skel (pevná, proměnná, širokoúhlá, portrétní, tele, supertele, širokorozsahová), tak ale též upozornění na všechna úskalí a specifika objektivů - včetně jejich klasických optických vad (chromatická aberace, vinětace, deformace obrazu - soudkovitost/poduškovitost).

Kniha řeší otázky týkající se současné odborné diskuze o povaze spravedlnosti, o jejím diskurzivním a akčním rozměru. Snažíme se ukázat, že spravedlnost a nespravedlnost je jedním, ale významným rysem běžných sociálních praktik, které tvoří předivo společenského dění. Na pojmové úrovni chápeme spravedlnost (a nespravedlnost) jako prostředek k chápání, ale též uspořádání společenského dění. Proto v teoretických studiích, tvořících první část publikace, je spravedlnost pojednána procesuálně jako součást (podle okolností rys nebo podmínka) jednou sociální koordinace, podruhé sociální integrace. Druhá část knihy prezentuje tři empirické výzkumy zabývající se diskurzivním rozměrem praktik spravedlnosti a nespravedlnosti. Tyto názorně demonstrují, jak silně jsou otázky spravedlnosti diskurzivně konstruovány a jejich evidentní pevnou vazbou buď na ideologické podloží nebo na mediální tématické oblasti či morální univerza