Jan Hlach

Narozen 1. 2. 1939 v Praze. Autor knihy vzpomínek, původním povoláním konstruktér. Od roku 1968 žije ve Švýcarsku.

Jan Hlach o sobě:

Celý můj život byl ovlivněn socialismem.

Na začátku tím nacionálním, když otec se samodruhou matkou utíkali před Němci z obsazeného Lanškrouna a já se tedy dík nacionálním socialistům narodil 1. 2. 1939 v Praze. A také díky jim začal pak otec v Písku, kde nastoupil na inzerát jako závodní lékař v Tabákové továrně, svou novou kariéru.V Lanškrouně zanechal dobře jdoucí lékařskou praxi i smutné pacienty, když se jako dobrý vlastenec nedal k Němcům. A byli to také právě nacionální socialisté, kteří za války popravili mé dva strýce a tátu odsoudili do vězení

Zásluhou socialistů, tentokrát pro změnu internacionálních, byli rodiče v roce 1950 zatčeni a odsouzeni na patnáct a čtrnáct let, za pomoc při opuštění republiky národně soc. poslance Dr. Františka Uhlíře, kterému tehdy hrozil proces podobný procesu s Dr. Miladou Horákovou. To bylo podle tehdy vymyšlených zákonů kvalifikováno jako velezrada .. Otec si odseděl čtyři roky, maminka pak deset let těžkého žaláře.

A tak internacionální socialismus určoval dále běh mého života, jak je vidět na následujících zaměstnáních:

Pomocný dělník v kalírně jehel, učeň v oboru jehlař mechanik, učeň v oboru soustružník, soustružník, maturant na večerní jedenáctiletce, zkoušeč kovů ve zkušebním ústavu, spektrální analytik tamtéž. Montér skutrů při zavádění jejich seriové výroby. Vzhledem k maturitě převeden do kategorie technického úředníka a za týden při reorganizaci technického personálu vyhozen. Opět soustružník. Po těžkém úrazu při motocyklových závodech konečně žák denního studia nástavby na průmyslovce. Podruhé maturant.Dělník v pískovně. Projektant vzduchotechnik, voják- řidič náklaďáku u PTP. Po vojně vyhozen z projekčního ústavu. Potrubář na Východoslovenských železárnách, kombajnér, traktorista, student ČVUT. (Během této doby jsem se sedmkrát pokusil podat přihlášku na medicinu, ale ta nikdy nebyla přijata a já se tak nedostal ani k přijímacím zkouškám.)

Emigrace:.

Díky internacionálnímu socialismu, který zapříčinil v roce 1968 vstup okupačních armád na území tehdejšího Československa, se naše rodina ,více- méně náhodně, dostala do Švýcarska. Zde jsem začínal jako soustružník, pak opět student. Následně jako dipl.lng H'Il.i.konstruktér automatů na potiskování obalové techniky. Posledních třicet pět let soukromý podnikatel v oboru konstrukcí a technických služeb. Nyní penzista žijící ve švýcarském Fribourgu, zabývající se mimo jiné psaním vzpomínek na rodiče, kterých si pro jejich statečnost, schopnost obětovat se za svoje přesvědčení i za utrpení, které prožili, nesmírně váží a snaží se svoji tvorbou upozornit na jejich osud.

Se shora uvedeného vyplývá moje životní filosofie: Jsem proti jakémukoliv fyzickému, nebo psychickému mučení člověka člověkem. Jsem tedy proti všem druhům i odrůdám socialismu ať minulých, přítomných či slibovaných.

To bych chtěl aby bylo moje poselství a varování mladé generaci. K tomu mi dopomáhej Bůh.