Martin Harák Pořadí knih

Asi nejznámějšími výrobky slavné vysokomýtské továrny Karosa (dnes Iveco Czech Republic) jsou autobusy řady 700 a 900. Tyto designově charakteristické stroje sloužily v městské, regionální i dálkové či zájezdové dopravě a dlouhou řadu let vládly silnicím bývalého Československa. „Sedmistovky“ byly ještě klasickými produkty plánovaného socialistického hospodářství, přesto se prosadily i v zahraničí. V polovině devadesátých let na ně navázaly nově koncipované autobusy označované jako Karosa 900, které již vznikaly v partnerství se západoevropskými výrobci (Renault a později Iveco). Díky zahraničním partnerům se podařilo dostat české autobusy na velmi slušnou úroveň a učinit z nich zajímavý exportní artikl. Kniha se věnuje oběma výrobkovým skupinám rovným dílem. Shrnuje historii jejich vzniku a vývoje, popisuje technické zvláštnosti i ojedinělé užitkové přestavby. Nechybí přehledné technické tabulky, unikátní celostránkové barevné fotografie a technické nákresy.

Autobusy značky Ikarus nejsou jen legendární „modré“ meziměstské nebo „červené“ městské autobusy, jimž cestující veřejnost dala nápadité přezdívky „čabajka“ nebo „harmonika“, ale i další typy, které se od padesátých let 20. století pohybovaly po českých i slovenských silnicích či městech. Tehdy se do Československa začaly exportovat malé autobusy typu Ikarus 30, protože české nebo slovenské podniky podobné vozy nevyráběly. Šedesátá léta byla zase ve znamení jedno- a dvoudveřových typů Ikarus 620, resp. 630 – ty jezdily takřka v každém městě a kraji. V sedmdesátých letech se pak k nám začaly ve velkém dovážet článkové autobusy řady 280, jež se staly svého času stěžejními dopravními prostředky řady měst i regionů. A dojde i na speciality: kooperační česko-maďarské minibusy Avia-Ikarus nebo nízkopodlažní autobusy typové řady 400, které se začaly dovážet v devadesátých letech. V knize najdete rovněž množství unikátních, dříve nepublikovaných fotografií autobusů všech typových skupin maďarského výrobce Ikarus, které se objevily v pravidelné či nepravidelné veřejné dopravě na tuzemských silnicích.

Ve výpravné knize najde čtenář nejzajímavější ozubnicové a pozemní lanové dráhy v Evropě, jejich historie, technické řešení, parametry i historické a turistické zajímavosti v okolí drah. Nejvíce horských drah v Evropě je provozováno ve Švýcarsku, Rakousku a Francii. Stranou ovšem nezůstala ani Česká republika a Slovensko.

Milovníci železniční dopravy dostávají tentokrát do rukou něco speciálního: knihu věnovanou prototypům elektrických lokomotiv, elektrických jednotek a vozů. Nabízí přehled nejen historických, ale také současných železničních vozidel poháněných elektřinou, která byla (či stále jsou) v provozu na železniční síti v Česku a na Slovensku. Tyto stroje sloužily v osobní i nákladní dopravě bývalých Československých státních drah (resp. Českých drah), využívá je ale i řada privátních dopravních společností. Autoři věnují rovněž pozornost sériově vyráběným vozidlům či řadám vozidel, které vešly přímo do výroby, bez jakýchkoliv prototypů. Lokomotivní řady jsou v knize seřazeny pro vyšší přehlednost číselně a chronologicky. Nechybí pochopitelně ani unikátní dobové i současné fotografie, výkresy či zajímavé technické údaje.

Věděli jste, že na území bývalého Československa se dochoval jen jediný městský úzkorozchodný tramvajový provoz (v Bratislavě) a že v Česku stále fungují dvě tratě kolejových lanových drah (v Karlových Varech)? Nová kniha renomovaného autora shrnuje osudy všech úzkorozchodných provozů s elektrickým pohonem na území České a Slovenské republiky, o nichž je možné dohledat informace. Jedná se jak o regionální malodráhy a městské tramvajové provozy, tak o dráhy železničního charakteru v průmyslu a lesnictví (všechny průmyslové dráhy v obou částech bývalého společného státu však bohužel do jedné zanikly). Hlavní pozornost se soustředí především na elektrická hnací vozidla, přívěsné vozy pro osobní a nákladní dopravu jsou zmíněny jen okrajově. Výklad je doplněn unikátními a mnohdy dosud nepublikovanými fotografiemi, tabulkami s technickými údaji, nákresy vozů a mapami některých sítí.

Nové zpracování historie ikonického autobusu Karosa Š 11, který se vyráběl v letech 1965 až 1982, obsahuje nejen další poznatky týkající se technické a provozní stránky, ale především vzpomínky pamětníků z bývalého podniku Karosa Vysoké Mýto, kteří stáli při zrodu a testování této z hlediska designu zcela nadčasové autobusové řady. Výklad je doplněn dosud nikdy nepublikovanými černobílými i barevnými fotografiemi jak samotných autobusů ve standardním provedení, tak článkové verze a trolejbusu Škoda T 11, které z této konstrukční skupiny vycházely. Poprvé jsou rovněž zařazeny tabulkové přehledy nejvýznamnějších typových skupin a jejich charakteristiky a také podrobný přehled dochovaných historických vozidel řady Š 11 na území Česka a Slovenska. Kniha je určena nejen pro nadšencům do autobusové techniky, ale i pokročilejším zájemcům či odborníkům z oboru veřejné hromadné dopravy.

Trolejbusové systémy v České republice i ve světě rozhodně neřekly poslední slovo. „Hitem“ dnešní doby jsou hybridní bateriové trolejbusy, které jsou schopné jezdit (byť jen několik kilometrů) i mimo trolejové vedení. Trolejbusům pak zdatně začínají sekundovat elektrobusy, z nichž se v mnoha městech stávají účinní pomocníci veřejné dopravy. Úplnou novinkou jsou nákladní elektrokamiony, pro něž se staví experimentální trolejové trasy na dálnicích (například v Německu nebo ve Švédsku). Kniha se podrobně věnuje historii trolejbusů a elektrobusů, stejně jako jejich výrobě a provozu v České republice a také na Slovensku, které bylo dlouhá léta součástí bývalého společného státu. Chybět nemohou ani hlavní světoví výrobci, přehled nejzajímavějších trolejbusových systémů doma i v zahraničí, množství zajímavých historických i současných fotografií a speciálně pro knihu připravené mapy českých i zahraničních trolejbusových provozů.

Hranaté autobusy Karosa řady 700, které začaly začátkem osmdesátých let nahrazovat starší vozidla typů Škoda 706 RTO či Karosa Š 11, mají v historii české, ale i slovenské veřejné dopravy nezastupitelné místo. Na autobusových nádraží jich stály desítky. S autobusy veřejné dopravy, ale i dalšími aplikacemi tohoto vozidla seznámí čtenáře tato publikace. Fundovaný pohled do "dějin" tohoto autobusu přináší mnohé překvapivé informace: Karosy jezdily i na plyn, sloužily jako pojízdný hotel, existovala speciální verze na přepravu vězňů, na podvozcích Karosa se stavěly i moderní luxusní autobusy. V knize ale najdete především přehledně uspořádaná technická data, ukázky výkresové dokumentace, informace o vývoji, výrobě i exportu (tyto české autobusy se dostaly třeba na Tchaj-wan), informace o konstruktérech a mnoho dalších zajímavostí - zejména ale stovky mnohdy unikátních dobových fotografií a obrázků.

Autobusové ikony Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO dodnes potěší oko nejen starší, ale i mladé generace. Autobus Škoda 706 RO se vyznačoval na svou dobu velmi progresivním bezkapotovým provedením. Začal se sériově vyrábět nedlouho po skončení druhé světové války: nejdříve v pražské továrně Avia v Letňanech, později také v Sodomkově karosárně ve Vysokém Mýtě (která byla po takzvaném Vítězném únoru přejmenována na Karosu, národní podnik). Autobus RTO vznikl v polovině padesátých let v podniku Karosa Vysoké Mýto (dnes IVECO Czech Republic) a byl opatřen mimořádně zdařilou nadčasovou karoserií. Kniha se věnuje rovným dílem oběma typům, jejich jednotlivým provedením i speciálům, které se vyráběly z komponentů jak typové řady RO, tak i RTO. Stranou nezůstává ani pojednání o licenčních výrobcích obou typů, jež se vyráběly například v Bulharsku nebo Polsku.