Martin de Haan Pořadí knih (chronologicky)

Krátce před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027 se na síti objeví video, které jako by ukazovalo popravu možného kandidáta Bruna Jugeho. Paul Raison vystudoval elitní univerzitu a pracuje jako vysoký úředník na ministerstvu hospodářství. Jako Jugův zaměstnanec a důvěrník má za úkol vypátrat tvůrce videa. V průběhu jeho vyšetřování dojde k sérii záhadných teroristických útoků, mezi nimiž nelze najít žádnou souvislost. Nejen práce, ale i soukromý život Paula Raisona je všechno, jen ne snadný. S manželkou Prudence stále žijí spolu, ale už spolu nic nesdílejí. Dokonce i přihrádky v lednici jsou oddělené. Zatímco Juge bojuje o svou kandidaturu, Paul je schopen poskytnout klíčové indicie k vyřešení útoků. Nakonec však Juge prohrává s populárním bývalým televizním moderátorem a výsledky Paulova výzkumu jsou pro politiku země neméně zničující. Když je Paul propuštěn ze zaměstnání, sblíží se se svou ženou a oba k sobě opět najdou cestu. Nečekané, i když křehké štěstí...

Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem.

V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči.

Non pas « Pourquoi on meurt ? », mais « Comment on meurt ? ». Que nous mourrions est une chose, que la grande Faucheuse égalise in fine la condition des hommes, puissants ou misérables, ne fait pas l’ombre d’un doute. Mais le dernier combat, l’agonie, est un acte encore socialisé et toujours tabou dans notre société moderne.

V knize není jediná sexuální scéna. Autor se evidentně rozhodl znovu šokovat, ale tím nejméně očekávaným způsobem: je „vyklidněný“ a úspěšně se snaží o poctu realistům devatenáctého století. Houellebecq vypráví příběh malíře a fotografa Jeda Martina. Jeho matka spáchala sebevraždu, s otcem se vídá jen sporadicky. Kariéru umělce začal na akademii Beaux-Arts fotografováním neživých objektů, když ale zjistil, jak fascinující záležitostí je mapa, a začal se zabývat zejména relací mapy a zobrazeného území. Objevil zcela originální tvůrčí postup spočívající ve fotografování michelinovských map z různých úhlů – vzniklé umělecké fotky při náležitém zvětšení a patřičné instalaci dostávají rozměr neobyčejného uměleckého díla…

In het sanatorium waar ze wordt behandeld, krijgt een jonge vrouw een brief van haar geliefde. Hij kondigt haar aan dat hij trouwt met een ander. Zij antwoordt hem uit naam van het leven dat haar al ontsnapt, uit naam van een liefde zonder compromissen. Commentaar is de autopsie van een breuk en tegelijk een requisitoir tegen de trouweloze die zijn geliefde verlaat voor een andere vrouw. Geconfronteerd met dit verlies houdt de schrijfster de eer aan zichzelf en snijdt de man die haar versmaadt weg uit haar lichaam en uit haar leven - hoe kort dat ook zal zijn. MARCELLE SAUVAGEOT [1900-1934] is de auteur van één dun boekje: Commentaar. Het verscheen in 1933, een paar maanden voor haar dood, in een oplage van 163 exemplaren, en leidde lange tijd een schaduwbestaan, tot het in 2004 alsnog de Franse bestsellerslijsten beklom. De onderkoelde stijl maakt Commentaar tot een zeldzaam indringende leeservaring. 'Een boekje dat zo bitter, zo zuiver, zo nobel, zo lucide, zo elegant, zo streng en zo hoogstaand is in zijn desolate verscheurdheid (...)' Paul Claudel

Příběh Bolera a výstředního skladatele. Posledních deset let v životě slavného hudebního skladatele Maurice Ravela popisuje Jean Echenoz s dokumentární přesností: Ravelův dům v Montforte, jeho šatník, denní režim, cestu po Americe, spolupracovníky, ženy, které se o něho staraly, nevydařené přátelství s Paulem Wittgensteinem, příběh slavného Bolera, autonehodu, která skladatele připravila o možnost pracovat, číst i spát. Echenoz nevynechává ani jeho dandyovské obsese, výstřednost a egocentrismus, nápady i nálady.

Frankrijks sterschrijver Michel Houellebecq, auteur van de internationale bestsellers 'Elementaire deeltjes' en 'Platform' is van ver gekomen. Het grote publiek leerde hem kennen toen hij in 1994 opzien baarde met zijn debuutroman 'De wereld als markt en strijd', maar op dat moment had hij al drie boeken op zijn naam staan: een dichtbundel, een essay over de fantasy-auteur H.P. Lovecraft en een poëtisch manifest met de titel 'Leven, lijden, schrijven'. Met name de laatste twee zijn onmisbaar voor wie iets van de schrijver Houellebecq wil begrijpen: ze leggen de basis voor zijn latere werk en geven er reliëf aan. In 'De koude revolutie' verschijnen ze voor het eerst samen in één band, omlijst door een groot aantal kortere, deels nog niet eerder gepubliceerde teksten: van scheldkritieken ('Jacques Prevert is een lul') tot liefdesverklaringen, van filosofische beschouwingen tot dagboekachtige observaties. De derde steunpilaar van de bundel is het lange essay 'Nader tot de ontreddering', waarin Houellebecq een bijna boeddhistische onthechting lijkt te bepleiten: "Ieder individu kan in zichzelf een soort koude revolutie teweegbrengen door even buiten de informatief-publicitaire stroom te gaan staan." Deze confrontaties en bespiegelingen vormen samen het denkkader van een explosief oeuvre, even belangwekkend en even scherp en beweeglijk geschreven als Houellebecqs romans.

Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“

Protagonistou románu nejkontroverznějšího spisovatele současné francouzské literatury je podobně jako v Elementárních částicích (Garamond, 2007, reedice 2013) autorův generační druh, tentokrát už čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén i ve velmi kritických připomínkách na adresu různých náboženství.

Francouzský bestseller z roku 1998, který přinesl autorovi celosvětový ohlas. Uprostřed tápající a nevýrazné literatury zapůsobil jako časovaná bomba. Houellebecq v něm rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004). Na pozadí příběhu dvou nevlastních bratrů, přísně deterministického vědce na jedné straně a sexuálního štvance na straně druhé, neúprosně tepe degeneraci mravů v západní Evropě, kde pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli.