Tjadine Stheeman Knihy

Zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, manžel Alfonso znenadání odveze na opuštěné venkovské sídlo. Když poprvé usedají k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Proč ji odvezl do téhle pustiny? Chce ji zabít. Až dosud žila šestnáctiletá Lukrécie s rodinou za zdmi přepychového paláce ve Florencii. Zde je úplně sama, vydána na milost a nemilost manželovým rozmarům. Co si počne? Má proti vévodovi Alfonsovi, o dvanáct let staršímu válečníkovi, šanci? Dokáže přežít? Portrét novomanželky nám strhujícím způsobem líčí, jak to tehdy mohlo být. A mladá žena, jež zápasila o život před dávnými stoletími, na stránkách románu ožívá a vzbuzuje v nás zaujetí, obavy, soucit i napětí.

Druhý román amerického autora, kterému už prvotina Naprosto osvětleno získala velký věhlas. Její název odkazuje na všechny ty velké, důležité a strašné věci, které rozhodují o našem životě; jak autor tvrdí, láska, válka, násilí či moc se vždycky projevují „příšerně nahlas“ a jsou vždycky „k nevíře blízko“. Oskar Schell, hlavní postava románu, je vynálezce, milovník francouzské kultury, hráč na tamburínu, shakespearovský herec, šperkař, pacifista, origamista, detektiv, vegan a sběratel motýlů. A mimochodem – je mu devět let. Když jeho otec zahyne při teroristickém útoku na New York v září 2001, Oskar najde v jeho pozůstalosti záhadný klíč a začíná pátrat. Hledání jej provede celým New Yorkem, podivnými životy mnoha jeho obyvatel, ale zatáhne jej i na cestu do dějin a do hlubin vlastní rodící se osobnosti.

Pí, malý indický chlapec, se na lodi vydává na cestu napříč Tichým oceánem vstříc nové budoucnosti. Loď se potopí, pouze dva trosečníci svádějí u mexických břehů svůj boj o přežití. Darwinovský zákon je neúprosný a vyhrává jen ten nejsilnější. Kdo zvítězí tentokrát? Pí, anebo bengálský tygr Richard Parker? Kouzlo Martelova románu netkví ve čtenářově napětí, zda se chlapci povede zvítězit nad strašlivým zvířetem, ale způsob, jakým toho dosáhne. Kniha je plná návodů a popisů nejrůznějších námořnických a trosečnických dovedností. Pí postupně odhazuje civilizační návyky, stává se masožravcem, šelmou, která si musí vybojovat své místo, zvítězit nad tygrem a přemoci živly. Nestárnoucí neuvěřitelný příběh nepřestává uchvacovat i dnešní čtenáře.

Silvana s osmiletým synkem míří po hrůzných letech živoření a skrývání v lese z válkou zničeného Polska do Anglie, kde už na ně čeká její manžel Janusz, který proti Hitlerovi bojoval jako člen polských perutí Královského letectva. Ze všech sil se snaží přichystat své dávno ztracené rodině nový a šťastnější začátek. Ale šestileté odloučení a temná tajemství nedávné minulosti všechny změnila. Dokážou se ti dva smířit sami se sebou a svými prožitky, přijmout vzájemné rozdíly a udělat za minulostí tlustou čáru? A dokáže se divoký chlapec podělit o matku s tím cizím mužem, který se náhle zjevil v jeho životě a nárokuje si právo jednat s ním jako se svým synem?

Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech pracovali. Všichni zde vyprávějí o svém životě, svých úspěších a prohrách, o nenaplněných snech a touhách, jakož i o těch několika málo splněných.

Een jonge, mysterieuze vrouw komt net na de Tweede Wereldoorlog in Montreal aan, in de verwachting te trouwen met Sol Kramer. Maar wanneer Sol haar ziet staan op het station, wijst hij haar af. Uit medelijden trouwt zijn broer Nathan met haar. Al snel wordt duidelijk dat Lily Azerov niet degene is die ze beweert te zijn. Ze verdwijnt spoorloos en laat haar man en pasgeboren dochtertje verbijsterd achter met slechts een dagboek en een grote ongeslepen diamant. Wie is Lily en wat is er gebeurd met de jonge vrouw wier identiteit ze heeft gestolen? Waarom is ze weggegaan en waarheen? Jaren later wil Ruth het antwoord op deze vragen weten en begint aan een zoektocht naar haar moeder.

Voor De zeemantel & andere verhalen heeft Nayrouz Qarmout zich laten inspireren door haar eigen ervaringen als opgroeiend meisje in een Syrisch vluchtelingenkamp en als jonge vrouw in ‘de grootste gevangenis ter wereld’, Gaza. Met haar verhalen creëert zij een adembenemend mozaïek dat laat zien wat het betekent om Palestijn te zijn. Of ze nu schrijft over de dagelijkse strijd van dakloze weeskinderen om te overleven tussen de brokstukken van een gebombardeerde stad, of de culturele spanningen tussen verschillende generaties vluchtelingen in Gaza laat zien, Qarmout biedt een intieme inkijk in een van de meest veelbesproken en tegelijkertijd meest onbegrepen steden in het Midden-Oosten. Hiermee geeft ze ons een lokaal perspectief op een globaal verhaal: de zoektocht naar de eigen wortels, naar de meest geliefde plek van allemaal: een thuis.