Fausta Cataldi Villari Knihy

Další z prací proslulého francouzského medievalisty je věnována atraktivnímu tématu těla a tělesnosti v dějinách středověké kultury. Ke spolupráci si Le Goff tentokrát přizval novináře a editora N. Truonga. V centru zájmu autorů je tělo se všemi svými funkcemi – sexualitou, zdravím a nemocí, smrtí a umíráním. Postupně se seznamujeme s napětím mezi odříkáním půstu a nevázaností karnevalu, s hodnotou dětství i stáří v očích středověké společnosti, metodami středověké medicíny, nahlédnout můžeme do tajů středověké kuchyně. Le Goffově pozornosti neuniknou ani bizarní detaily, dokreslující plastický obraz imaginace člověka středověku – svět středověkých monster, či naopak „sportovní“ výkony středověkého člověka. Závěrečná část knihy seznamuje s funkcí a významem metafory těla v myšlení a sociální struktuře středověku, éry, v níž je lidské tělo obrazem světa, mikrokosmem.

Nedokončený román nalezený v pozůstalosti francouzské autorky židovského původu vzbudil před nedávnem doslova celosvětový ohlas a zejména ve Francii, Velké Británii a USA se stal jednou z nejprodávanějších a nejrecenzovanějších knih. V první jeho části podává Némirovská na obrazu skupiny Pařížanů prchajících z Němci obsazované metropole plastický obraz hroutícího se světa, který byl dosud samozřejmou součástí jejich životů, a širokého rejstříku pocitů a typů chování obnažených existenciálně vypjatou situací. Druhé části, zasazené do prostředí francouzské vesnice, jejíž obyvatelé jsou přinuceni ubytovat v soukromí posádku německých okupantů, dominuje dilema mladé Lucile Angellierové, na kterou se v situaci, kdy se navzdory své vůli postupně sbližuje se svým nájemníkem, důstojníkem wehrmachtu von Falkem, obrátí sousedka s prosbou, aby v domě současně ukryla jejího manžela, který zabil jednoho z Němců. Své dějově i mravně vypjaté příběhy vypráví Némirovská vášnivým, často silně ironickým stylem, jehož zralost je o to obdivuhodnější, že prózy vznikaly prakticky přímo uprostřed dění, které popisují. Její nezapomenutelný portrét lidí ocitnuvších se náhle ve světě zbaveném základních životních jistot představuje jedno z prvních literárních děl s tématem druhé světové války vůbec a navzdory své dlouhé cestě ke čtenářům se do jejich paměti bezpochyby zapíše i jako jedno z nejpůsobivějších.

L'opera di maggior respiro di André Chastel, nella quale egli unisce in modo insuperabile la raffinatezza interpretativa, l'eleganza dello stile, la limpidezza dei concetti e delle descrizioni. André Chastel (1912-1990) è uno dei maggiori studiosi del Rinascimento e dell'arte italiana.