Stephan A. Hoeller Pořadí knih

V roce 1916 měl švýcarský duchovědný badatel Carl Gustav Jung sérii hlubokých mystických zážitků. Krátce poté napsal Sedm promluv k zemřelým a pod text se podepsal jako Basileides Alexandrijský. „Curyšský čaroděj“ se tehdy natolik hluboce ponořil do myšlenkového světa starověkého gnosticismu, že v jeho představitelích objevil předchůdce své hlubinné psychologie. Ve světle tohoto poznání se můžeme ptát na mnohé, například je-li gnosticismus náboženstvím nebo spíš psychologií. Na tuto a mnohé další znepokojivé otázky odpovídá ve své knize Stephan A. Hoeller, jenž se výkladu Jungova díla věnuje celý život. Předkládá v ní zasvěcený výklad Sedmi promluv k zemřelým, které obsahují náznaky a nástin myšlenek, jež později hrály významnou roli v Jungově vědeckém díle.

Až do roku 1945 měla veřejnost k dispozici pouze několik zlomků evangelií, která nebyla zařazena do Bible a byla považována za ztracená. Svitky od Mrtvého moře a knihovna z Nag Hammádí představují významný zlom ve spirituálních dějinách. Carl Gustav Jung se dlouhodobě zabýval nekanonickými díly, která měl k dispozici, a byl okouzlen novými poválečnými objevy. Po jejich přeložení je zařadil mezi klíčové texty, které nesou důležité poselství o přirozenosti lidské psýché. Jung měl s těmito texty osobní zkušenost, neboť se s nimi setkal ve svých snech a fantaziích. Chápal žízeň autorů po duchovnu jako projev touhy psýché po nalezení zdroje bytí. Když se rozhodl vypracovat studii o antických gnostických textech, chtěl podpořit svou vlastní zkušenost a zkušenosti svých pacientů orientovaných duchovně. Jeho známý výrok "Nepotřebuji v Boha věřit, já vím..." odhaluje jeho gnostické směřování. Stephan A. Hoeller přináší tuto starobylou nauku do konfrontace s dnešními klíčovými problémy a ukazuje Jungův vhled do mýtů a symbolů gnostiků. Tato kniha se zaměřuje na ztracená evangelia a gnózi, tedy na individuaci lidské psýché, a představuje významný příspěvek k osvobození ducha od temnoty omezenosti a nevědomosti.