Knihobot

Alfred MacAdam

    Kdeže ptáče nejlíp pěje
    Christopher Unborn
    • Christopher Unborn

      • 531 stránek
      • 19 hodin čtení

      Conceived exactly nine months before the five-hundredth anniversary of Columbus's discovery of the New World, the narrator of Christopher Unborn spends the novel waiting to be born. But what kind of world will he be delivered into? "Makesicko City," as the punning narrator calls it, is not doing well in this alternate, worst-case-scenario 1992. Politicians are selling pieces of their country to the United States. A black, acid rain falls relentlessly, forewarning of the even worse ecological catastrophes to come. Gangs of children, confined to the slums, terrorize their wealthy neighbors. A great novel of ideas and a work of aesthetic boldness, Christopher Unborn is a unique, and quite funny, work from one of the twentieth century's most respected authors.

      Christopher Unborn
      3,9
    • Kdeže ptáče nejlíp pěje

      • 352 stránek
      • 13 hodin čtení

      Román Alejandra Jodorowského Kdeže ptáče nejlíp pěje je považován za vrchol dosavadní prozaické tvorby tohoto polyedrického autora původem z jihoamerického Chile. V sevřené narativní formě se zde díky autorově originální, bájivé fantazii rozvíjí příběhy několika generací autorových sefardských a aškenázkých židovských předků, kteří na své pouti ze středověkého Španělska, přes Itálii, Litvu a Ukrajinu až do Argentiny a Chile počátku dvacátého století procházejí soustavnou řadou bizarních událostí, v nichž se mísí historie, mýtus, šílenství a surrealistická fantasmagorie. Vyprávěním defilují zázrační rabíni, šarlatáni, podvodníci, světci, cirkusáci, anarchisté, tanečníci, básníci, policisté, prostitutky, panovníci a politici, celé panoptikum postav pevně propojených vyprávěním, které s obdivuhodnou lehkostí a podmanivým magnetismem mísí evropskou historii s kánony chasidských legend a latinskoamerického magického realismu. Kniha, krom toho, že je výtečným románem, odrážejícím drsné sociální podmínky osidlování Jižní Ameriky, se zároveň snaží být i popisem formativní zkušenosti a konkrétním návodem na to, jak zacházet s rodinnými příběhy a s materiálem genealogického stromu každého čtenáře tak, aby přestaly být pastí stereotypních modelů a prostřednictvím psychomagické transfigurace se pro ně staly zdrojem emotivního bohatství a popudem k neustávajícímu vnitřnímu růstu.

      Kdeže ptáče nejlíp pěje
      3,7