Paula Stevens Pořadí knih (chronologicky)

Napínavý historický příběh vychází z legendy o dvou sestrách- -siamských dvojčatech z osady Hekne, které tkaly obdivuhodné koberce. Zemřely obě téhož dne a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Časem se kolem nich tvořily pověsti – zvony například zvonily bez lidského zásahu, když se mělo stát něco tragického. Dlouho po smrti dvojčat, po letech, kdy církev o kostel příliš nepečovala a stavba chátrala, se nový farář zasadil o to, aby postavili kostel nový a starý zbořili. O tom se dozvěděli kunsthistorikové v Drážďanech, kteří tušili, že jde o mimořádnou kulturní památku, rozhodli se kostel koupit, nechat ho rozebrat a převézt do Saska. Jeden z nich, skvělý kreslíř Gerhard Schönauer, se do Hekne vypraví. V Drážďanech se povídačkám o kouzelných zvonech smál, ale uprostřed hor a mezi lidmi, kteří žijí v naprostém souladu se svými prožitky a s přírodou, pověstem uvěří.

ONE OF SAN FRANCISCO CHRONICLE'S BEST BOOKS OF THE YEAR The Lofoten islands in Norway are as isolated and forbidding as they are majestic. In this true story, two friends, the author and the eccentric artist Hugo Aasjord, set out onto the icy waters surrounding the islands. Their quest: to pursue the infamous Greenland shark—a massive creature that can grow to twenty-six feet in length and more than a ton in weight—from a tiny rubber boat. But the shark is not known for its size alone: its meat contains a toxin that, when consumed, has been known to make people drunk and hallucinatory. Together, the two men tackle existential questions, survive the world’s most powerful maelstrom, and, yes, get drunk, as they attempt to understand the ocean from every possible angle, drawing on poetry, science, history, ecology, mythology, and their own, sometimes intoxicated, observations.

De zoektocht van een Noorse jongeman, die in 1969 geboren werd toen Buzz Aldrin zijn voet in het maanstof zette, naar zijn eigen identiteit.

Je podzim roku 1989. Komunistické zřízení ve východní Evropě se hroutí a v troskách se ocitá i svět Arvida Janssona – jeho čeká rozvod, jeho matce právě diagnostikovali rakovinu. Arvid odjíždí do chaty na dánském pobřeží, kde strávil dětství, a pokouší se tam přehodnotit svůj život. Vybavují se mu letní dny na pláži ve společnosti bratrů, první lásky i mladistvý levicový idealismus, který se postavil mezi něj a sny jeho matky. Teď kolem ní Arvid váhavě krouží a není schopen se jí svěřit s tím, co ona už stejně dávno ví... Mistrné vyprávění bez námahy proplouvá řekou času a znovu čtenáře přesvědčuje o autorově hlubokém porozumění lidské duši. A nejen čtenáře – Peru Pettersonovi byla za tento román udělena Literární cena Severské rady, nejprestižnější ocenění, jaké lze za umělecké dílo napsané v některém ze severských jazyků získat.

Het meisje Tora woont met haar moeder en stiefvader in een vissersdorpje in Noord-Noorwegen. De stille, gevoelige Tora, die al sinds jaar en dag door haar stiefvader seksueel wordt misbruikt, probeert zich van die relatie te bevrijden. Maar ook na haar vertrek uit het dorp weet het verleden haar weer in zijn greep te krijgen. Tora raakt zwanger en wacht in alle eenzaamheid de loop der gebeurtenissen af.

Het meeslepende verhaal van Dorte, een Litouws meisje van vijftien, dat door Scandinavische vrouwenhandelaars verleid wordt haar land te verlaten en vervolgens in de prostitutie terechtkomt. Ze probeert te ontsnappen, maar is bang voor de politie en voor de schande als haar moeder te weten komt dat ze een hoer is.

Es waren zwei Königskinder: Rut, aus armer Familie, und Gorm, der brave Schützling aus gutem Hause. Aus ihr ist eine erfolgreiche Künstlerin geworden, er ist in die Fußstapfen seines Vaters getreten. Die erste Begegnung nach jahrzehntelanger Trennung wird zur Schicksalsstunde. Ungeachtet aller Verbote legt Gorm der Geliebten sein Herz zu Füßen.

Mladá dívka Tora, kter vyrůstá na ostrově u severonorského pobřeží dvanáct let po skončení druhé světové války, prožívá v dospívání opravdu těžké období. Její rodina patří na ostrově k těm nejubožejším a spolu s ostatními chudými vesničany obývá zchátralý dům "Tusenhjemmet" s vytlučenými tabulkami v prosklené verandě, dveřmi bez zámků a oddělenými záchodky na zadním dvoře pro ženy. Vrstevníci se Toře vysmívají, protože je dítětem německého důstojníka, příslušníka nenáviděné okupační armády. Ale to nejstrašnější, co zakouší, je sexuální zneužívání, kterého se na ní tajně dopouští nevlastní otec Henrik, když matka odchází na noční směny do továrny. Postupem času však získá dívka vnitřní sílu lépe se bránit tomu, co musí snášet. Začíná si uvědomovat, že na světě nečeká člověka jenom utrpení a bolest, ale že je to místo, kde by se jednou mohla cítit v bezpečí a svobodná.... celý text

Maja Sellmann gaat door een diep dal na de dood van haar man Aksel, maar weigert te accepteren dat nu ook haar leven voorbij is. Ze merkt dat het leven nog iets voor haar in petto heeft: ze herondekt de liefde. Haar nieuwe relatie, met Einar, wakkert in beiden een hevige fysieke passie aan; een tedere en erotische passie zonder de haast en de nervositeit van de jeugd. Ze is voor het eerst sinds maanden weer gelukkig, maar de mensen in haar omgeving reageren verbluft en geërgerd op de 'opstandige weduwe'. Ze vinden dat Maja te overhaast te werk gaat en waarschuwen haar. Dan slaat ook bij Maja de twijfels toe; Einar is geen tweede Aksel en wil dat ook niet worden. Is Einar dan wel iemand voor haar? Heeft ze wel de juiste keuze gemaakt?

Silný, bolestný životní příběh ženy, jejíž osud poznamenala tragédie - jako dítě Dina zavinila smrt své matky. Otec, krajský hejtman, ji od té doby ignoruje a nechává ji vyrůstat bez jakékoli péče, až si uvědomí, že zcela zdivočela. Zaměstná pana Lorcha, aby ji naučil číst, počítat a hrát na cello. Hudba se pro ni stane útěchou, dívka se však nikdy nenaučí chápat pravidla a řídit se nepsanými zákony svého okolí. Když Dina dovrší patnáctý rok, seznámí se s padesátiletým Jacobem Gronelvem a okouzlí jej. Hejtman uvítá, když jej Jacob požádá o její ruku, a Dina proti své vůli odchází s manželem na statek Reisnes. Stane se z ní podivuhodná, nebezpečná bytost, která svou nevázanou smyslností a vnitřní silou získá obrovskou moc nad osudy ostatních. Muži po ní touží, ale přestože Dina miluje sex, nikdo nedokáže proniknout k jejímu srdci. Až jednoho dne připlouvá na Reisnes tajemný Rus.. Podle tohoto románu natočil Ole Bornedal v roce 2002 poměrně úspěšný stejnojmenný film. V hlavních rolích se objevil vedle Marie Bonnevieové také Gérard Depardieu.