Roberto Bacci Knihy

Cecílie je nemocná. Tak nemocná, že nemůže jít ven lyžovat a sáňkovat jako jiné děti, dokonce ani vstát z postele. Jednou, když je jí smutno, si namaluje anděla prstem na okno. Namalovala anděla slzou, nebo slzavého anděla? Cecílie neví. Cecílie je zvláštní holčička a o všem přemýšlí. Má na to čas, jak říká maminka, když se musí „zabavit“ v posteli. Anděl, který se u Cecílie objeví, bdí u její postýlky a drží stráž. Není ale vůbec „slzavý“. Je to veselý a moudrý průvodce, s nímž se Cecilka prochází noční zasněženou krajinou, rozmlouvá a anděl jí pomáhá dobrat se až ke dnu tajemství, která ji trápí: Kdo jsem? Bude svět, až tu nebudu? Co zbyde ze mě, až tu nebudu? Kniha současného norského autora Josteina Gaardera Jako v zrcadle, jen v hádance je knihou pro přemýšlivé děti; je to napínavé filosofické přemítání plné životní moudrosti napsané formou příběhu, krásného a tajemného zároveň.

Anna přichází pravidelně navštěvovat matku do nemocnice, její matka Johanna je však uzavřena do své vnitřní choroby, kterou přineslo stáří a s nikým už nekomunikuje. Anna je žena kolem padesátky a má už dospělé dcery. Píše knihu a ve fiktivním rozhovoru s matkou se snaží dobrat toho, jaké byly osudy žen v jejich rodině. Navrací se daleko do minulosti, do mládí své babičky Hanny u níž vše začalo. Osudy několika žen, kde jsou mezníky tři ženy - Hanna, která prožila život na švédském venkově, Johanna, která už se dokázala odpoutat od tradičního ženského údělu, a Anna, která patří k moderní generaci - mapují vývoj samotného Švédska. Za všech časů se ovšem žádná nevyhne prastarým lidským trápením, ochromujícím i strhujícím láskám, smutku i štěstí rodinného života, hledání smyslu vlastní existence. Anna by se toho tolik chtěla od své matky dovědět, začíná se však ptát teprve tehdy, když už žádná odpověď přijít nemůže. A tak musí sama hledat smysl vztahů a souvislosti a tím poznat i sebe tak, jak by se jí to nikdy nepodařilo.

Křehký fiktivní příběh o lásce jako principu a smyslu lidského bytí. Aurelius Augustus přijal r. 387 křesťanskou víru, stal se později biskupem a je znám jako sv. Augustin. Literární fikce psaná formou dopisu jeho dlouholeté partnerky Florie je hořkým příběhem jejich rozchodu, který se uskutečnil na základě rozdílného postoje k pojetí lásky. Augustin dal přednost boží lásce – principu duchovnosti a záruce věčného života. Florie obhajuje lidskou lásku, tělesný princip, který žije sice krátký život – vita brevis, je však podle ní přinejmenším rovnocennou hodnotou. Spor o lásku ponechává v tomto románě o jednom dopise prostor pro fantazii a přemýšlení.