Outi Menna Knihy

Na zasněžené silnici u lesa srazí auto polonahou, dezorientovanou dívku. Obětí nešťastné nehody je patnáctiletá Victoria, která před čtyřmi měsíci beze stopy zmizela z místní jezdecké školy. Při ohledání vychází najevo, že byla během svého uvěznění vystavena nelidskému zacházení. Patrik Hedström s kolegy z celého kraje horečně pátrají po pachateli, protože podobný osud hrozí dalším pohřešovaným dívkám. Victoria totiž nebyla unesena jako jediná, jen ji se však podařilo najít. Erika Falcková navštěvuje ve vězení Lailu Kowalskou, která byla před třiceti lety odsouzena za vraždu násilnického manžela. Chce o ní napsat knihu, Laila však odmítá o události mluvit a Erika získává pocit, že se celá rodinná tragédie odehrála trochu jinak. Jaké hrozné tajemství Laila tak pečlivě střeží? A je možné, že tento třicet let starý případ souvisí s Victoriinou smrtí?

Jednoho listopadového rána vstal Magnus Kjellner jako obvykle v půl sedmé, osprchoval se, oblékl, rozloučil se se ženou a dětmi a poté jako by se po něm slehla zem. Patrik Hedström a jeho kolegové navzdory veškerému pátrání ani po třech měsících nevědí, kam se Magnus poděl a zda je naživu, nebo mrtvý. Když obyvatel Fjällbacky objeví při procházce se psem tělo zamrzlé v ledu, je jasné, že Magnus nezmizel dobrovolně. Případ se nadále komplikuje, vychází totiž najevo, že přítel zavražděného, spisovatel Christian Thydell, dostává už rok výhrůžné anonymní dopisy. Christian by nejraději všechno odbyl mávnutím ruky, ale Patrikova manželka a Christianova přítelkyně Erika Falcková vycítí, že odesílatel myslí své výhrůžky vážně a není radno si s ním zahrávat. Policisté záhy zjistí, že dopisy a vražda spolu souvisejí, a aby dokázali případ vyřešit, musí se vydat hluboko do minulosti...

Další román oblíbeného norského autora Erlenda Loea, který vychází česky, plyne jako voda, jako voda ovšem neplyne plnění úkolu, který na sebe vzal jeho hlavní hrdina trpící fobií z vody – napsat brožuru o Finsku, jež by měla do této krásné země přilákat statisíce Norů, když o Finsku vůbec nic neví, nikdy tam nebyl, a co se týče cestování, je toho názoru, že lidé by se měli zdržovat raději doma. Není to tedy ani trochu snadná věc a situaci mu navíc ztěžují nejrůznější překážky v podobě neustále odtahovaného auta, vztahu, který naváže na odtahovém parkovišti se Sestrou, nebo záchranné výpravy pro Sestřina mladšího bratra Bima, jenž trvá na tom, aby se mu říkalo Skarphedin.