Roberta Magnaghi Knihy

Knihvazač Mortimer Folchart je milovníkem knížek a nadšenou čtenářkou je i jeho dcera Meggie. Mortimer (Mo, jak Meggie říká otci) má navíc neobyčejný talent: když nahlas předčítá, zhmotní se postavy z příběhu v našem světě – ovšem zároveň se někdo odtud ztratí. Tak kdysi zmizela v dobrodružné knize jménem Inkoustové srdce Meggiina maminka... Jedné deštivé noci se v domě Folcherových objeví neznámý muž jménem Prašprst, doprovázený kunou s růžky – a Meggie, aniž to tuší, se proto octla na začátku dlouhé cesty plné překvapivých zvratů, která ji dovede až do doupěte hrdlořezů – postav z knížky Inkoustové srdce –, kteří nyní žijí v reálném světě. V závěru zůstává téměř jenom na Meggie, aby zvrátila jejich kruté záměry... Cornelia Funkeová (opět) napsala (opravdu) mistrovský příběh se se spoustou živě vykreslených postav, kde se fikce mísí s realitou tak samozřejmě, že nás vyprávění vtáhne přímo do magického srdce knížky...

È notte fonda, la pioggia avvolge ogni cosa nel suo pallore spettrale, quando alla porta di Meggie bussa uno straniero, e suo padre Mortimer inizia a fare i bagagli. Devono fuggire, nascondersi... ma da chi? Meggie ignora che il padre, abile rilegatore, ha il dono di infondere la vita nei libri: la sua voce trasforma le parole in carne e ossa. Tuttavia, dopo che anni prima proprio a causa della sua voce - sua moglie è scomparsa dentro a Cuore d'inchiostro , e Capricorno, malvagio signore dal cuore nero, si è materializzato dalle trame della carta, Mortimer non intende usare il proprio dono mai più. Capricorno trascinerà padre e figlia in un vortice di eventi, tanto magici quanto pericolosi. Finché Meggie scoprirà di avere lo stesso dono e il Mondo d'inchiostro li reclamerà a sé, trasformandoli a loro volta in personaggi. Ma davvero tutto è scritto? O forse nei libri, come nella vita vera, ognuno può scrivere la propria storia e cambiare il finale?