Vladimír Votýpka Knihy

Nové vydání závěrečného dílu Votýpkovy "aristokratické trilogie" představuje pozoruhodné osudy zástupců české šlechty a přináší autentické svědectví o tom, jak se v polistopadové éře moderní "zámečtí páni" vyrovnávali s problémy spojenými se správou navráceného a zděděného majetku. V jedenácti kapitolách ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných z moravské hraběcí větve Kinských ze Sloupu, rodu Belcrediů, Dlauhoweských z Dlouhé Vsi, Coudenhovů-Calergi, Podstatských-Lichtensteinů, vinořských i jindřichohradeckých Czerninů, drahenických Lobkowiczů, rychnovských Kolowratů a původně ruského rodu Razumovských, usedlého do roku 1946 v Českém Slezsku.

Po stopách žijících i mrtvých šlechticů země české. Poučná kniha o části naší historie.

Volné pokračování úspěšné knihy Příběhy české šlechty (MF 1995). Ve dvaceti kapitolách vypráví autor o českých šlechticích, z nichž většina kdysi odešla do emigrace a po roce 1989 se vrátila, aby převzala rodové majetky po svých předcích. Osudy Mladotů, Sternbergů, Colloredo-Mannsfeldů, Schwarzenbergů, Bubnů-Litic, Kinských, Kolowratů, Mensdorffů-Pouilly, Parishů, Czerninů, Lobkowiczů, Podstatzkých, Reiských, Battagliů, Des Fours-Walderodů, Dobrzenských a příběhy o tom, jak vrácený majetek poznamenal jejich životy, jsou doplněny asi stovkou fotografií z rodinných archivů a archivu autora.

Podtitul: Život Zdeňka Sternberga Publikace zachycuje osudy člena významného českého šlechtického rodu na pozadí politických a společensko-sociálních událostí dvacátého století. Ústřední postava knihy, Zdeněk Sternberg, prožil svůj život ve třech společenských etážích. Mládí strávil mezi privilegovanou aristokracií, po konfiskaci rodového majetku propadl rovnou do společenského suterénu mezi politické vyděděnce a pět let pracoval v dolech na Ostravsku, kde jako ostatní "černí baroni" měl jediné právo a sice právo na práci. Po návratu do civilu s obtížemi hledal zaměstnání, takže nakonec přijal místo kulisáka v Hudebním divadle. Krátce po srpnových událostech emigroval do Rakouska, kde poprvé zažil výsadu svobodně rozhodovat o svém povolání. Po roce devadesát se vrátil do míst svého dětství - na středověký hrad v Posázaví, natrvalo se tam usadil a jako sedmdesátiletý se začal s mimořádným elánem a zaujetím věnovat správě rodového majetku a renovaci hradu s jeho vnitřním zařízením. Autor dodržuje obvyklou chronologickou strukturu životopisného vyprávění s nadhledem vypravěče, ale po osobním setkání s ústřední postavou knihy přechází do bezprostřední ich-formy, do vyprávění v první osobě.

Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí. Těžkosti spojené s návratem z nucené vnitřní nebo zahraniční emigrace líčí příběhy Franzisky Diany Sternbergové, Pavlíny Bořek-Dohalské, Mathildy Nosticové, potomků rodů Kolowratů-Krakowských, Podstatských-Lichtenštejnů z Velkého Meziříčí, Valdštejnů na Třebíči a příběh ing. Jaroslava Cuhry, disidenta a porevolučního poslance, který stál u počátku restitucí šlechtického majetku.

Životní osudy hraběte Františka Podstatzkého-Lichtensteina patří k pestrým příběhům exilu a návratu se všemi jeho peripetiemi. František prožil dětství na zámku ve Velkém Meziříčí, po roce 1948 odešel s rodiči do Chile, pracoval na vinici i na rýžových polích, stal se honcem ovcí vysoko v horách pod Andami, živil se jako taxikář, pilotoval malá letadla. Po svatbě se s manželkou přestěhoval do Kanady, zde dělal barmana, avšak také vedl hotel a dosáhl úspěchů v obchodu s vínem. Na sklonku života se vrátil na Moravu, kde ho čekal možná nejtěžší úkol jeho života: setkání a soužití s lidmi, kteří jeho rodiče připravili o majetek a přinutili je odejít do exilu.

Všichni zažili nespravedlnost, žádný z nich ale nezvolil cestu odplaty. Dvě desetiletí trvalo sedlákovi z Řeporyj, než odhalil vraha faráře na Krteni spolu s podivnými okolnostmi, kterým farář čelil za minulého režimu. Kameník ze západoněmeckého Waidhausu si odseděl v československém vězení devět měsíců, ale nezahořkl a po listopadu 1989 už jako starosta asistoval u bourání železné opony. A hořkosti nepodléhají ani další tiší hrdinové, jejichž osudy zachycuje Vladimír Votýpka tentokrát. Jsou tu také dva piloti – válečný letec slavné československé perutě 310, stižený typickým osudem příslušníka britské RAF, a mladý pilot větroňů, který se stal obětí podivné nehody – nebo hrabě Karel Paar, šlechtic, kterého o panství připravila podnikatelská protřelost nové doby. Tak jako každá Votýpkova kniha, i tato čerpá z osobních setkání a promlouvá autentickým hlasem hrdinů samotných. Především ji ale zdobí brilantní vypravěčský styl, kterým proslul tento známý kronikář české šlechty.