Franca Cavagnoli Pořadí knih (chronologicky)

Inspirací k tomuto dílu byla novinová zpráva z roku 1855 o otrokyni, která uprchla i s dětmi ke své svobodné tchýni. Při tom je však chycena a tak se rozhodla děti zabít... Román získal v roce 1988 Pulitzerovu cenu.

"Questo libro nasce dal desiderio di condividere le mie riflessioni ed esperienze nel campo della traduzione e del suo insegnamento in corsi e workshop. La traduzione è, in quanto esperienza, riflessione. È prima di tutto un fare esperienza dell'opera da tradurre e nello stesso tempo della lingua in cui quell'opera è scritta e della cultura in cui è germinata. E subito dopo è un fare esperienza della lingua madre e della propria cultura, che deve accogliere, vincendo ogni possibile resistenza, la diversità linguistica e culturale del romanzo o del racconto da tradurre. [...] Il percorso proposto in queste pagine è di graduale difficoltà ed è stato pensato in primo luogo per i lettori forti, per chi ha una viva curiosità per la lettura ed è desideroso di accostarsi alla traduzione e di entrare nella sua officina. Ne può trarre inoltre beneficio chi studia traduzione, ma frequenta corsi di laurea in cui ci si limita a impartire nozioni teoriche e non si lavora concretamente sui testi. Infine mi auguro possa essere di stimolo al recensore che volesse avere qualche spunto in più per valutare la bontà di una traduzione."

Pozoruhodný román americké spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Děj rozměrného románu Toni Morrisonové z roku 1997 začíná jednoho letního rozbřesku roku 1976, kdy skupinka ozbrojených mužů vpadá do bývalého ženského konventu, jehož obyvatelky jsou spořádanému sousednímu městečku již dlouho trnem v oku. Tato místy syrová próza, první od doby, kdy Morrisonová dostala Nobelovu cenu za literaturu, tvoří závěrečný díl volné trilogie (Milovaná; Jazz), jíž se autorka rozhodla zmapovat různé podoby lásky.

In her later years, novelist Elizabeth Costello becomes consumed by the idea of human cruelty to animals, leading her to avoid eye contact with others. She perceives meat-eaters as conspirators in a vast crime occurring in farms, slaughterhouses, and laboratories worldwide. Her son, a physics professor, admires her literary accomplishments but dreads her animal rights lectures at his college, where her views are met with skepticism. Colleagues challenge her assertion that human reasoning is overrated and that life's value isn't diminished by the inability to reason. At a dinner following her lecture, guests express a range of reactions to animal rights, sparking discussions that touch on philosophical, anthropological, and religious themes. While her son finds her views offensive and eccentric, he also recognizes their unsettling validity. Nobel Prize-winning author J.M. Coetzee uses fiction to explore the complexities of animal rights through Costello's experiences of mortality, compassion for animals, and alienation from humanity, including her family. Presented as a Tanner Lecture at Princeton University, the narrative engages with literature, philosophy, and deep convictions, followed by responses from prominent thinkers. Coetzee's work, alongside essays from various scholars, delves into the social ramifications of moral conflict and confrontation.

Nahý oběd býval označován za pornografický, obscénní, násilnický, necitelný, za výplod chorého či zfetovaného mozku. Dnes je považována za mistrovské dílo, v němž se mísí pekelné litanie ze světa feťáckých vizí s drsnými vtipy, nekompromisní satirou a prorockými vizemi budoucí společnosti, před kterými by i George Orwell oněměl.

Próza Mládí navazuje na vzpomínkovou knihu Chlapectví. Vypravěč a hlavní hrdina v jedné osobě se přestěhuje z Kapského Města do Londýna, aby se vymanil jak z vlivu rodičů, tak z nezdravé politické atmosféry, která v Jižní Africe vládne. Chce se zde věnovat literatuře, zároveň si však musí najít obživu. Ve svých úvahách, nakolik smí umělec – budoucí umělec ustoupit požadavkům „obyčejného“ světa, i o způsobu umělecké tvorby a jejím smyslu se v duchu odvolává na své vzory Eliota, Rimbauda, Baudelaira a další a zároveň se s nimi dostává do pomyslných sporů. Prožívá rovněž milostná rozčarování obojího druhu – je zklamáván i zklamává. Ujasňuje si, zda k tomu, aby tvořil pravdivě, je nutné, aby byl umělec zamilovaný či trpěl, nebo aby jeho tvorba vycházela ze skutečných sexuálních zážitků. To vše se odehrává na pozadí Londýna počátku šedesátých let minulého století s jeho strojenou korektností, v níž budoucí spisovatel žije životem cizince – cizince ve smyslu národnostním i lidském.

Adah's desire to write is pitted against the forces of an egotistical and unfeeling husband and a largely indifferent white society.