Geri de Boer Knihy

Poprvé od chvíle, kdy pod vlnou tsunami ztratil svou ženu Lily a dceru Sabine, se cítí být s někým spřízněn. Nyní bojuje s rozhodnutím, zda dceři říci, že je její biologický otec, nebo si to nechat pro sebe. Situace se zkomplikuje poté, co Sebastian zjistí, že Vanja je členkou švédské kriminálky, a že spolu dokonce již pracovali jako kolegové, a to na případu vraždy Rogera Erikssona, během jejíhož vyšetřování si Sebastian stihl Vanju značně znepřátelit. Týdny ji zpovzdálí sleduje, až zjistí, že jediný způsob, jak se k ní přiblížit, aniž by ji opět odpudil, je dostat se znovu do vyšetřovacího týmu. Ten právě pracuje na sérii brutálních vražd žen, které až do posledního detailu nápadně připomínají vraždy spáchané Edwardem Hindem, sériovým vrahem, kterého Sebastian před mnoha lety dostal za mříže. Hinde je ovšem stále ve vězení s přísnou ostrahou, což tým vede k přesvědčení, že narazili na jeho napodobitele. Jako nepopiratelný expert na Hindeho se Sebastian navzdory osobním nevraživostem do týmu znovu vrací a brzy dospěje k otřesnému poznání, že je s případem svázán mnohem více, než si původně myslel: všechny oběti s ním nějak přímo souvisejí a jeho dcera by se mohla ocitnout v bezprostředním nebezpečí.

Epic memoir by one of the greatest explorers of our time, the Norwegian-born Thor Heyerdahl. schovat popis

Sebastian Bergman se vyrovnal s myšlenkou, že jeho dny na oddělení vyšetřování trestných činů skončily a vrátil se k přednáškám a psaní knih. Jediná osoba z týmu, s níž má sporadický kontakt, je Ursula. Za poslední čtyři měsíce neslyšel nic ani o své dceři Vanji. Vanja už není ani na oddělení vyšetřování trestných činů; našla dočasnou práci jako vyšetřovatelka v Uppsale. Od minulého měsíce vyšetřuje sérii znásilnění. Když jedna z obětí zemře, je požádáno o spolupráci oddělení trestných činů - a později také Sebastian Bergman.

Na policejní ústředně zvoní telefon. Šestnáctiletý chlapec Roger zmizel a jeho matka si dělá starosti. Je vyhlášeno pátrání a skupina mladých skautů učiní zanedlouho v bažinách hrůzný nález. Roger Eriksson je mrtvý a někdo mu vyřízl srdce z hrudi. Případ zavražděného Rogera přebírá Oddělení vyšetřování kriminálních činů a využívá nabídky pomoci psychologa Sebastiana Bergmana, jednoho z předních švédských expertů na sériové vrahy. Sebastian se sice po smrti své ženy a dcery úplně vzdal policejní práce, ale má své vlastní důvody, proč chce být součástí týmu. Proto se zprvu neochotně, ale postupem doby stále větší měrou podílí na vyšetřování vraždy. Ne všichni z Oddělení jsou však ze Sebastianovy přítomnosti nadšeni. Jeho šovinistické způsoby a drsné chování pramenící z pocitů prázdnoty po ztrátě rodiny hraničí se zastrašováním a narušují harmonii skupiny. I přes interní neshody se týmu vyšetřovatelů podaří zjistit, že všechny stopy vedou jedním směrem — k soukromé škole, kam Roger chodil. Palmlövské gymnázium se na první pohled zdá být ideálním prostředím pro mladého chlapce, avšak pod povrchem dřímají temná tajemství. Kniha Temná tajemství přináší inteligentní a strhující příběh, který se čte jedním dechem. Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt píší jistou rukou a autoritativním tónem. Připravte se na výjimečný zážitek!

Autor bestselleru Chudí v Lodži se ve svém dalším románu věnuje osudu Mileny Jesenské. Česká novinářka, překladatelka a spisovatelka Milena Jesenská, jejíž osudy kniha vypráví, je pro Steva Sem-Sandberga především silná ženská osobnost. Nesetkáváme se tu jen s lidským osudem uprostřed dějin, ale se svébytnou odpovědí člověka na ně. Románové zpracování biografie vychází důsledně z dobových dokumentů a vzpomínek. Kniha je součástí volné trilogie o třech ženských osudech: kromě Mileny Jesenské zahrnuje romány Theres (1996) o německé teroristce Ulrike Meinhofové a Příměrem pouhým je pozemské dění (Allt förgängligt är bara en bild, 1999) o Lou Andreas-Salome. Ravensbrück (2003) byl nominován na prestižní celoskandinávskou Cenu Severské rady, stejně jako román Chudí v Lodži.

Čtvrtý díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. O velikonočních svátcích je surově zavražděna rodina se dvěma malými chlapci. Sebastian Bergman a jeho tým zjistí, že u tragédie byl nejspíš svědek. Je jím desetiletá Nicole, která v tu dobu byla u svých bratranců na návštěvě. Policisté předpokládají, že se schovává v lese. Dívka je nezvěstná tři dny a její šance na přežití v divočině jsou malé. Policie se proto rozhodne požádat o pomoc veřejnost, přestože tím může vraha na svědkyni upozornit. Bergmanovi se podaří děvče vystopovat a vznikne mezi nimi zvláštní pouto. Nicole je však hluboce traumatizovaná a nemluví, jen kreslí obrázky. Sebastian Bergman s ní začne pracovat a zjišťuje, že mu čím dál víc připomíná jeho vlastní dceru, o kterou přišel. Dokáže dívku před vrahem ochránit? Němá dívka je čtvrtým dílem série o policejním psychologovi a sebestředném sukničkáři Sebastianu Bergmanovi. Romány mají úspěch po celém světě, prodalo se jich více než dva miliony výtisků. Práva na sérii koupila nakladatelství ve třiceti zemích. Pátý díl vychází ve Švédsku v říjnu 2015. Román Němá dívka se dostal do užší nominace na prestižní cenu Nejlepší švédská detektivka roku, udělovanou Švédskou akademií autorů krimi.

Vzrušující pohled do zákulisí špičkového fotbalu. Ibrahimović vypráví o době, kterou strávil v dorosteneckém týmu Malmö FF, a o tatíncích z lepší části města, kteří se ho z něj snažili vystrnadit. Dozvíme se všechno o konfliktech v Ajaxu, prodeji do Juventusu, úspěších v Itálii i skandálu, který mu málem zničil kariéru. Poví nám o výhrách s Interem Milán, o Mourinhovi, o svých nejslavnějších gólech. Vypráví o Heleně, dětech a svém životě mimo hřiště. A vůbec poprvé se dozvíme celou pravdu o tom, co se ve skutečnosti stalo mezi ním a Pepem Guardiolou v Barceloně.

Do malého lodžského ghetta ve čtvrti Baluty, které sloužilo "konečnému řešení židovské otázky" v letech 1940-1944, soustředili za války nacisté na dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Autor provází čtenáře životem tohoto "města ve městě" vystavěného na lži. Z obyvatel se stávají otroci pracující bez ustání pro říši jejich vlastních vrahů, na smrt jdou tisíce dětí, nemocných a starých lidí, vlna transportů sílí, nahuštěné ghetto se vyprazdňuje, až se stane městem duchů. Historická fakta, čerpaná z dokumentů, jsou mistrně překlenuta a dotvořena románovou imaginací. Kniha, podle kritiků nejlepší švédský román za posledních třicet let, se stala celosvětovým bestsellerem, byla nominována na Cenu Severské rady a získala prestižní Cenu Augusta Strindberga.

Erik Fyksens benzinestation aan de rijksweg, door zijn ex-vriendin liefdevol gerestaureerd in jarenzestigstijl, is een unicum in de Noorse provincie. Alles is er retro, behalve Eriks kennis van oldtimers en het onderhoud daarvan. Van Thunderbirds tot GTO's, ventilatorriemen tot radiateurslangen, hij weet er raad mee. Buiten werktijd verdrijft hij zijn eenzaamheid met lectuur zoals Power Tuning the Chrysler V8. De mogelijke verlegging van de provinciale weg dwingt hem uit zijn smeerkuil te komen en zich in een eenmansstrijd met stedelijke vernieuwing te storten. Plotseling moet hij vechten voor wat niet alleen zijn levensonderhoud en het belangrijkste in zijn leven is, maar ook voor het heiligdom van een verloren liefde.

Lisbeth Salanderová si odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a snaží se vyhnout konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Když se ale zastane mladé ženy bangladéšského původu ze sousední cely, okamžitě ji napadne Benito, nepsaná vůdkyně věznice. Lisbeth navštíví Holger Palmgren a oznámí jí, že obdržel dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, které na ni páchali v dětství. Lisbeth poté požádá Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s pátráním. Stopy je dovedou k jistému Leovi Mannheimmeru, partnerovi makléřské firmy Alfred Ögren. Jak je minulost bohatého mladého muže z finančnických kruhů propletena s minulostí Lisbeth Salanderové? A dokáže se Lisbeth postavit stupňujícím hrozbám Benity a jejího gangu? David Lagercrantz splétá napínavý příběh o zneužívání moci, otázkách cti a o stínech Lisbethina dětství, které ji stále pronásleduje.

V jednom ze stockholmských parků se najde tělo žebráka s amputovanými prsty na rukou i na nohou. Vypadá to na nešťastnou smrt bezdomovce, avšak patoložka Fredrika Nymanová se nemůže zbavit pocitu, že s mrtvým je něco v nepořádku, a proto se spojí s Mikaelem Blomkvistem.  Případ probudí Mikaelovu pozornost, protože žebráka slyšeli několikrát cosi breptat o švédském ministru obrany Johannesu Forsellovi. Byly to jen řeči paranoidního šílence, nebo měl opravdu něco společného s vládou?  Mikael požádá o pomoc Lisbeth Salanderovou. Ta však po pohřbu Holgera Palmgrena odjela ze Švédska a neozývá se. Nikdo netuší, že pobývá v Moskvě, aby se jednou provždy vypořádala se svou sestrou Kamilou. Rozhodla se: už nehodlá být lovenou kořistí. Sama se teď stane šelmou.  Závěrečný díl série Milénium.

April 1982. Kris was een stil jongetje zonder vader en zonder vrienden. Dat maakte hem het ideale slachtoffer voor een groepje leeftijdsgenoten dat hem onderwierp aan een reeks gruwelijke pesterijen. Kris pleegde zelfmoord en werd niet ouder dan dertien jaar. September 2006. Politie-inspecteur en toegewijde vader Halvor Heming wordt heen en weer geslingerd tussen zijn drukke gezin, zijn werk en zijn verleden wanneer een raadselachtige seriemoordenaar op verschillende plekken in Oslo zijn dodelijke handtekening begint te zetten. Het lijkt erop dat de moordenaar een zorgvuldig gekozen patroon volgt. Wie is hij?

Jednoho rána vběhnou děti do školní tělocvičny a spatří něco hrozného: ze stropu tam visí pět nahých znetvořených mužských těl. Na místo je povolán komisař Simonsen se svým týmem z kodaňského oddělení vražd. Výslechy brzy odhalí prvního podezřelého: školníka Pera Clausena. Ten sice nevypadá jako bestiální vrah, ale od začátku je patrné, že ví víc, než prozradil. Pátrání dlouho nepřináší odpovědi na základní otázky: Co bylo motivem? A proč byla vražda pěti mužů pečlivě naaranžována jako hromadná poprava? Dříve než od policie získává dánská veřejnost informace z rafinované kampaně v tisku a celý případ se rázem jeví ve zcela jiné perspektivě. Je možné, aby vrah byl zároveň obětí? A kdo bude nakonec rozhodovat o vině a nevině – média, veřejné mínění, nebo Konrad Simonsen a jeho tým?

Kreuz und quer über den Globus geschehen Morde, die nicht aufgeklärt werden können, weil es einfach kein Motiv gibt. Erst durch die Nachlässigkeit einer Täterin stoßen die Ermittler auf eine Internetseite, über die die Verbrechen gesteuert werden. Wer einen Mord bestellt, muss im Tausch selbst einen begehen. Wer steckt dahinter?