Geri de Boer Knihy

Čtvrtý díl série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi. O velikonočních svátcích je surově zavražděna rodina se dvěma malými chlapci. Sebastian Bergman a jeho tým zjistí, že u tragédie byl nejspíš svědek. Je jím desetiletá Nicole, která v tu dobu byla u svých bratranců na návštěvě. Policisté předpokládají, že se schovává v lese. Dívka je nezvěstná tři dny a její šance na přežití v divočině jsou malé. Policie se proto rozhodne požádat o pomoc veřejnost, přestože tím může vraha na svědkyni upozornit. Bergmanovi se podaří děvče vystopovat a vznikne mezi nimi zvláštní pouto. Nicole je však hluboce traumatizovaná a nemluví, jen kreslí obrázky. Sebastian Bergman s ní začne pracovat a zjišťuje, že mu čím dál víc připomíná jeho vlastní dceru, o kterou přišel. Dokáže dívku před vrahem ochránit? Němá dívka je čtvrtým dílem série o policejním psychologovi a sebestředném sukničkáři Sebastianu Bergmanovi. Romány mají úspěch po celém světě, prodalo se jich více než dva miliony výtisků. Práva na sérii koupila nakladatelství ve třiceti zemích. Pátý díl vychází ve Švédsku v říjnu 2015. Román Němá dívka se dostal do užší nominace na prestižní cenu Nejlepší švédská detektivka roku, udělovanou Švédskou akademií autorů krimi.

Poprvé od chvíle, kdy pod vlnou tsunami ztratil svou ženu Lily a dceru Sabine, se cítí být s někým spřízněn. Nyní bojuje s rozhodnutím, zda dceři říci, že je její biologický otec, nebo si to nechat pro sebe. Situace se zkomplikuje poté, co Sebastian zjistí, že Vanja je členkou švédské kriminálky, a že spolu dokonce již pracovali jako kolegové, a to na případu vraždy Rogera Erikssona, během jejíhož vyšetřování si Sebastian stihl Vanju značně znepřátelit. Týdny ji zpovzdálí sleduje, až zjistí, že jediný způsob, jak se k ní přiblížit, aniž by ji opět odpudil, je dostat se znovu do vyšetřovacího týmu. Ten právě pracuje na sérii brutálních vražd žen, které až do posledního detailu nápadně připomínají vraždy spáchané Edwardem Hindem, sériovým vrahem, kterého Sebastian před mnoha lety dostal za mříže. Hinde je ovšem stále ve vězení s přísnou ostrahou, což tým vede k přesvědčení, že narazili na jeho napodobitele. Jako nepopiratelný expert na Hindeho se Sebastian navzdory osobním nevraživostem do týmu znovu vrací a brzy dospěje k otřesnému poznání, že je s případem svázán mnohem více, než si původně myslel: všechny oběti s ním nějak přímo souvisejí a jeho dcera by se mohla ocitnout v bezprostředním nebezpečí.

Policejní psycholog Sebastian Bergman se smířil s myšlenkou, že jeho dny na oddělení vražd jsou sečteny, a vrátil se k přednášení a psaní. Ne však nadlouho… Bergmanova dcera Vanja se odstěhovala ze Stockholmu a našla si dočasné zaměstnání jako kriminalistka v Uppsale, kde právě vyšetřuje sérii znásilnění. Pachatel napadá ženy zezadu — píchne jim anestetikum a na hlavu nasadí jutový pytel. Když jedna z obětí zemře, je k případu přizvána Státní komise pro vyšetřování vražd — a krátce nato i Sebastian Bergman. Roztříštěný tým musí nechat osobní problémy a neshody stranou a pokusit se brutálního násilníka zadržet. Vyšetřovatelům se podaří zjistit, že si pachatel nevybírá své oběti náhodně. Co je však spojuje?

Na policejní ústředně zvoní telefon. Šestnáctiletý chlapec Roger zmizel a jeho matka si dělá starosti. Je vyhlášeno pátrání a skupina mladých skautů učiní zanedlouho v bažinách hrůzný nález. Roger Eriksson je mrtvý a někdo mu vyřízl srdce z hrudi. Případ zavražděného Rogera přebírá Oddělení vyšetřování kriminálních činů a využívá nabídky pomoci psychologa Sebastiana Bergmana, jednoho z předních švédských expertů na sériové vrahy. Sebastian se sice po smrti své ženy a dcery úplně vzdal policejní práce, ale má své vlastní důvody, proč chce být součástí týmu. Proto se zprvu neochotně, ale postupem doby stále větší měrou podílí na vyšetřování vraždy. Ne všichni z Oddělení jsou však ze Sebastianovy přítomnosti nadšeni. Jeho šovinistické způsoby a drsné chování pramenící z pocitů prázdnoty po ztrátě rodiny hraničí se zastrašováním a narušují harmonii skupiny. I přes interní neshody se týmu vyšetřovatelů podaří zjistit, že všechny stopy vedou jedním směrem — k soukromé škole, kam Roger chodil. Palmlövské gymnázium se na první pohled zdá být ideálním prostředím pro mladého chlapce, avšak pod povrchem dřímají temná tajemství. Kniha Temná tajemství přináší inteligentní a strhující příběh, který se čte jedním dechem. Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt píší jistou rukou a autoritativním tónem. Připravte se na výjimečný zážitek!

Autor bestselleru Chudí v Lodži se ve svém dalším románu věnuje osudu Mileny Jesenské. Česká novinářka, překladatelka a spisovatelka Milena Jesenská, jejíž osudy kniha vypráví, je pro Steva Sem-Sandberga především silná ženská osobnost. Nesetkáváme se tu jen s lidským osudem uprostřed dějin, ale se svébytnou odpovědí člověka na ně. Románové zpracování biografie vychází důsledně z dobových dokumentů a vzpomínek. Kniha je součástí volné trilogie o třech ženských osudech: kromě Mileny Jesenské zahrnuje romány Theres (1996) o německé teroristce Ulrike Meinhofové a Příměrem pouhým je pozemské dění (Allt förgängligt är bara en bild, 1999) o Lou Andreas-Salome. Ravensbrück (2003) byl nominován na prestižní celoskandinávskou Cenu Severské rady, stejně jako román Chudí v Lodži.

Jednoho rána vběhnou děti do školní tělocvičny a spatří něco hrozného: ze stropu tam visí pět nahých znetvořených mužských těl. Na místo je povolán komisař Simonsen se svým týmem z kodaňského oddělení vražd. Výslechy brzy odhalí prvního podezřelého: školníka Pera Clausena. Ten sice nevypadá jako bestiální vrah, ale od začátku je patrné, že ví víc, než prozradil. Pátrání dlouho nepřináší odpovědi na základní otázky: Co bylo motivem? A proč byla vražda pěti mužů pečlivě naaranžována jako hromadná poprava? Dříve než od policie získává dánská veřejnost informace z rafinované kampaně v tisku a celý případ se rázem jeví ve zcela jiné perspektivě. Je možné, aby vrah byl zároveň obětí? A kdo bude nakonec rozhodovat o vině a nevině – média, veřejné mínění, nebo Konrad Simonsen a jeho tým?

Lisbeth Salander zit voor korte periode in de gevangenis. Ze probeert zich zoveel mogelijk afzijdig te houden van haar medegevangenen om conflicten te vermijden. Wanneer ze het toch opneemt voor een jonge vrouw uit Bangladesh in de cel naast haar, wordt ze onmiddellijk uitgedaagd door de bendeleidster Benito. Holger Palmgren bezoekt Lisbeth en vertelt haar dat hij documenten heeft ontvangen over hoe slecht ze als kind door de autoriteiten is behandeld. De sporen leiden naar een zekere Leo Mannheimer, partner van een welgestelde effectenhandelaar. Hoe is zijn verleden verbonden aan dat van haar? Lisbeth vraagt Mikael Blomkvist, zonder verdere toelichting, onderzoek naar deze Leo te doen. Ondertussen worden de dreigingen van Benito en haar bende aan Lisbeths adres steeds serieuzer.

Ik ben de jager, niet de prooi Lisbeth Salander maakt zich op voor de finale strijd met haar zus… Op een morgen wordt een dakloze man dood aangetroffen in een park. Mikael Blomkvist, die vastloopt in een artikel over Rusissche troll factories, wordt door lijkschouwer Frederika Nyman gebeld omdat zijn nummer bij deze man is aangetroffen. Weet hij wie de onbekende dode is? Lisbeth Salander bevindt zich op dat moment in Moskou. Ze heeft haar uiterlijk aangepast en heeft besloten om nooit meer de prooi te zijn, maar de jager. Op een feest in een restaurant waarvan de eigenaar ook het brein achter een aantal troll factories is, wil ze eens en voor altijd met haar zus Camilla afrekenen… Zij die moet sterven is het laatste door David Lagercrantz geschreven deel en levert een explosief einde van Millennium 6.