Martin Kopecký Pořadí knih

Nemoci srdce a cév představují dlouhodobě nejčastější příčinu úmrtí v ekonomicky vyspělých zemích, tedy i v České republice. Mezi kardiovaskulárními nemocemi má největší prevalenci ischemická choroba srdeční (ICHS) a k jejím nejzávažnějším a nejobávanějším formám patří akutní infarkt myokardu (AIM). Intervenční léčba infarktu dosáhla významných úspěchů, úmrtnost na AIM však zůstává i při použití moderních diagnostických a léčebných postupů vysoká. Je proto zcela odůvodněné, že do výzkumu patogeneze AIM a vývoje nových terapeutických možností byly v posledních letech vloženy nemalé prostředky. Také proto představují diagnostika a léčba AIM velmi rychle se vyvíjející oblast současné na důkazech založené medicíny. Druhé vydání publikace je stručným přehledem dnešních poznatků o patogenezi AIM a doporučených postupů pro jeho diagnostiku a léčbu, a je proto určena lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům, kteří se setkávají s nelehkými situacemi v péči o nemocné s AIM.

Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) je nejužívanějším procesním předpisem, se kterým denně pracují tisíce úředníků a podle kterého se rozhoduje o právech a povinnostech osob v nejrůznějších oborech, v nichž veřejná správa působí. Autorský kolektiv, který komentář ke správnímu řádu napsal, je složen z akademických pracovníků, kteří mají ale i zkušenosti z aplikační praxe na různých úrovních. Je dobře, že skladba autorů zahrnuje jak právníky, kteří se správnímu řízení věnují desítky let, a to již za účinnosti dřívějšího správního řádu č. 71/1967 Sb., tak i střední a mladou odbornou generaci. Snad se podařilo v komentáři vyložit nebo aspoň poukázat na některá ustanovení, která jsou sporná a k nimž schází odpovídající judikatura nebo jiné autoritativní výklady. Autoři se snažili přinést nové pohledy na řadu tradičních institutů správního řádu tak, aby je čtenáři mohli v praxi využít. Samozřejmě nelze zaručit, že některý, pro někoho třeba netradiční nebo okrajový názor bude hned každým správním orgánem (nebo soudem) přijat, ale vždy byly pro autory vodítkem ústavněprávní a obecně lidskoprávní argumentace a principy dobré správy, za jejichž pomoci se snažili zákon vyložit.

Mimořádné a dozorčí opravné prostředky patří mezi významné instituty správního řízení. Lze jimi zjednat nápravu v případech, kdy se pravomocné rozhodnutí ukáže být nezákonným. Publikace představuje komplexní a systematické zpracování opravných prostředků, které nabízí správní řád a další zákony pro přezkum pravomocných rozhodnutí. V jednotlivých kapitolách se čtenář dozví, za jakých podmínek přichází v úvahu přezkumné řízení, obnova řízení a co je to nové řízení. Autoři dále uvádí, jakou ochranu těmto opravným prostředkům poskytují soudy, zejména v případech rozhodnutí týkajících se přestupků. Práce se opírá o rozsáhlou judikaturu především správních soudů a Ústavního soudu. Publikace poslouží zejména odborné veřejnosti, od zaměstnanců správních úřadů, soudců a advokátů až po oblast akademickou. Cenné informace v ní však nalezne každý, kdo se potřebuje v této komplikované problematice zorientovat. Publikace navazuje na předchozí publikaci autorů Řádné opravné prostředky ve správním řízení.

Právní stav komentáře je k 1. 4. 2020. Na knižní trh přichází 2. vydání komentáře, který již při první edici před 5 lety prokázal, že jeho autoři rozhodně nechtějí s výkladem „končit tam, kde začíná problém“. Osobní zkušenosti mnohých členů autorského kolektivu s aplikací zákona o státní službě (č. 234/2014 Sb.) „v terénu“ vedou k novým cenným postřehům a závěrům, prokazujícím neměnnost kriticko-analytického přístupu autorského kolektivu. Aktuální, druhé vydání komentáře, reaguje po pěti letech od prvního vydání na všechny doposud přijaté novelizace a prováděcí předpisy. Komentována jsou i významná přechodná ustanovení. Pro výklad jsou zapracovány služební předpisy náměstka ministra vnitra pro státní službu, metodické pokyny náměstka ministra vnitra pro státní službu, závěry poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě. Vybrané dokumenty jsou rovněž přílohou komentáře, stejně jako Kolektivní dohoda vyššího stupně a seznam standardizovaných zkoušek. Autorský kolektiv tvoří tým odborníků na pracovní právo i na právo správní, kolektiv početný, z pohledu profesní specializace pestrý a z pohledu generačních zkušeností vyrovnaný; složený z „teoretiků i praktiků“, z učitelů vysokých škol i právníků z neakademické sféry, ze špičkových odborníků z ministerstev a dalších správních úřadů, zkušených advokátů, rozhodců i specialistů na personální práci.

Nová učebnice Správní právo. Obecná část v sobě zúročuje bohaté a mnohaleté autorské a pedagogické zkušenosti autora. Na více než pěti stech stranách čtenáře detailně seznamuje s celou obecnou částí správního práva. Autor vedle výkladů o základních institutech a pojmech oboru přináší výklad i o organizaci veřejné správy a její činnosti, o správním trestání a nepomíjí ani oblast správního soudnictví. Stranou pozorností nezůstávají kontrolní mechanismy a jednotlivé úseky správního práva a autor se nevyhýbá ani jeho problémům a úskalím. Výklad je vhodně a ilustrativně doplněn četnými příklady z praxe, které napomáhají lepšímu porozumění rozsáhlé problematiky. Výsledkem je zdařilá učebnice vhodná pro přípravu ke zkouškám ze správního práva na právnických fakultách i na školách neprávnických. Vedle studentů ji ocení i odborníci z oblasti veřejné správy, úředníci správních orgánů, soudci správních soudů i advokáti specializovaní na správní právo.

Učebnice představuje správní právo v České republice v ojedinělé formě. Je připravená na bázi soudních rozhodnutí, zdůrazňuje dynamičnost tvorby a aplikace práva a inspiruje tedy čtenáře svým důrazem na nehotové odpovědi, namísto odpovědí perfektních. V tomto ohledu je velmi blízká realitě správního práva. Realistický pohled totiž vede ke zjištění, že pravidla je nutné hledat souběžně v legislativě i v judikativě a že i tak se občas jednoznačného výsledku nedobereme. Casebook správního práva tedy není jen klíčem k zákonodárství a soudnictví, ale především nástrojem pro porozumění veřejné správě. Casebook je rozčleněn na 94 částí, z nichž každá je věnována některému klíčovému soudnímu rozhodnutí. Rozhodnutí předchází úvod o skutečnostech a průběhu řízení, následuje citace z odůvodnění a výroku a každá část je uzavřena komentářem autorů k příslušnému rozhodnutí.

Publikace je souborem příspěvků nejen aktivních účastníků konference Sdílená ekonomika a delikty, ale i dalších zástupců odborné veřejnosti. Konference byla již druhou tematicky zaměřenou konferencí na problematiku sdílené ekonomiky pořádanou na Právnické fakultě UK v rámci vědeckého projektu „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?" (projekt SVV č. 260 364). Tematické zaměření příspěvků navazuje na zaměření konference, jíž se zúčastnili zástupci řady právních odvětví (pracovní právo, správní právo, občanské právo, finanční právo). Autoři tak pojednávají o nejrůznějších „deliktních" jevech, se kterými se lze setkat v oblasti sdílené ekonomiky. V příspěvcích je pozornost věnována například správně-právní odpovědnosti ubytovatelů Airbnb, provozovatelů „alternativní"taxislužby, virtuálním měnám, deliktním aspektům daňového práva, odpovědnosti za činnost robotů, a dále též jevům jako Crowdwork, crowdfundingové platformy, Platooning a mnoha dalším.

Lidský rozvoj v (post)krizové konfliktní éře. Interdisciplinárně pojatá kniha je určena všem, kteří se zajímají o pozici a proměny vzdělávání a zvláště vzdělávání dospělých ve veřejných politikách během posledního období procesu globalizace, typického potýkáním se s různými podobami krize. Smysl, cíle, nástroje a výsledky vzdělávací politiky jsou analyzovány s důrazem na problematiku konfliktů, které přímo či nepřímo korespondují s konflikty o podobu všestranně pojímaného rozvoje v evropském a globálním kontextu. Pozornost je věnována hlavně aktivitám mezinárodních organizací (EU, OECD, UNESCO a Světová banka) a jejich pohledům na sociální, ekonomické, politické a environmentální souvislosti celoživotního vzdělávání a učení se. Výklad se rovněž soustředí na proměňující se možnosti státu a veřejnosti jako aktérů politiky a praxe učení se. Kromě autorů z České republiky do knihy přispěli odborníci z Dánska, Itálie, Německa a Portugalska.