Jordi Arbonès i Montull Pořadí knih (chronologicky)

Přestože Anthony Burgess patřil k autorům mimořádně plodným, jeho nejznámějším dílem, jímž vstoupil nejen do dějin literatury, ale i populární kultury, navždy zůstane román Mechanický pomeranč. Když roku 1971 převedl tuto svéráznou futuristickou vizi moderní společnosti na stříbrné plátno Stanley Kubrick, setkal se film s tak ostrou kritikou, že jej režisér z britské distribuce raději stáhl. Přemíra násilných scén však není v tomto díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním – tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. Mechanický pomeranč totiž naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu. Hlavní hrdina knihy, vůdce mladých londýnských násilníků Alex, tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním a znásilňováním bezbranných obětí a – paradoxně – poslechem Beethovenovy hudby... Pak je však zatčen a donucen podstoupit „terapeutický" experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Kromě zcela ojedinělého vedení příběhu fascinuje román svým jazykem. Burgessovi teenagerovští hrdinové hovoří zcela specifickou řečí, ozvláštněnou výrazy z cizích jazyků. V pravém slova smyslu se tak četba stává napínavým dobrodružstvím, jazykovým koncertem i brilantní studií násilí a zla v člověku.

Nàrnia..., un món fred..., una terra que espera el seu alliberament.Quatre nens descobreixen un armari que els serveix de portada d'entrada a Nàrnia, un país congelat en un hivern etern, sense Nadal. Llavors, complint amb unes velles profecies, els nens -juntament amb el lleó Àslan- seran els encarregats d'alliberar el regne de la tirania de la Bruixa Blanca i així recuperar l'estiu, la llum i l'alegria.Nàrnia, un món on tot és possible.

Devatenáctiletá Bettina žije jen se svým otcem, slavným spisovatelem. Se vším mu pomáhá, organizuje večírky pro umělcovy přátele...

V dalším dílu Letopisů se vydáme na dobrodružný útěk chlapce Šasty a mluvícího koně Brího z Kalornie. Na své cestě za svobodou získají spojence, zažijí pronásledování, dostne se jim i nečekané pomoci a jen díky silné vůli dorazí včas do Narnie, aby pomohli zachránit nepřáteli napadený Anvard

Krátká próza z konce třicátých let, jež završuje ruské období Nabokovovy tvůrčí dráhy a řadu let byla pokládána za nenávratně ztracenou, si získala věhlas především jako text vzniklý z impulsu, jímž jeho autorem „poprvé chvějivě projelo“ téma pozdější slavné Lolity. Bezejmenný hrdina Čaroděje, vydaného poprvé z Nabokovovy pozůstalosti až v polovině osmdesátých let, sdílí osudovou obsesi svého následovníka Humberta Humberta a podobným způsobem se i zmocňuje předmětu své touhy; na omezené ploše povídky jej však na rozdíl od široce se rozbíhající látky románu Nabokov vede přímočařejším způsobem od prvního okouzlení dětským půvabem jeho oběti až k vyvrcholení jeho promyšleného ďábelského plánu