Martin Lang Pořadí knih

Sedm pohádek (+ s tou úvodní tedy 8) poučí děti o svém chování, ale také o historii Brd. Setkáme se zde s kontrasty : např. čistota x špína, zdravíx nemoc, netrpělivost x trpělivost, bezohlednost x ohleduplnost aj. Dále se v příbězích objevují víly, obři, vodníci, permoníci a i pán Brd- Fabián.

Historie české průmyslové výroby je bezpochyby velmi bohatá. To dokládá také tato kniha, která vypráví, poněkud netypicky prostřednictvím fiktivní postavy dnešního učitele v penzi, staletí trvající příběh železárenské výroby nacházející se dodnes v podbrdském městysu nesoucím jméno Komárov. Dává tak nahlédnout do pestré minulosti železáren, na pozadí různých období a významných událostí, a také do života těch, kteří s jejich existencí byli spjati, ať už jako jejich majitelé či správci, jako mistři, nebo jako prostí dělníci rozličných profesí.

Knížka vydaná Místní akční skupinou Aktivios se zabývá barokními zámky na jižním Plzeňsku a sousedním Rokycansku (Dolní Lukavice, Hradiště v Blovicích, Chocenice, Letiny, Lužany, Merklín, Mirošov, Nebílovy, Příchovice, Ptenín, Šťáhlavy a Štěnovice, stručně též hrad Roupov a tvrz-zámeček Řenče) a osudy význačných osob s nimi spojených. Publikace je součástí knižní řady Venkovské baroko, kterou připravily Místní akční skupiny (tzv. MASky) Plzeňského kraje k propagaci památkových klenotů tohoto slohu v regionu. Jde o příspěvek Plzni – městu evropské kultury 2015, jež si zvolila baroko za jednu ze svých programových os.

Hřbitovy jsou místem, které vždy přitahovalo pozornost mnoha lidí, a to je jen pro svůj vlastní účel, ale také pro svůj klid a mnohdy umělecky vyvedené náhrobky. A právě posledně zmíněnému, speciálně pak litinovým funerálním plastikám, se věnují autoři této publikace. Zaměřili se na hřbitovy v Brdech a blízkém okolí, a tak spolu s nimi můžeme objevit mnoho zajímavých zákoutí, která rozhodně stojí za návštěvu.

Říkání o horách železných a jejich rudách v Klabavě a Ejpovicích, ale nejen o nich.

Wenn es Wien nicht gäbe, man müsste es erfinden. Und das „Hamma net, kenn ma net, geht net“ gehört längst der Vergangenheit an. Denn seit 1945 hat sich die Stadt herausgemausert, dass einem das Hören und Sehen vergeht. In sämtlichen Rankings wo es um die „Wohlfühlfaktoren“ von Metropolen geht, nimmt Wien immer einen Spitzenplatz ein. Darauf können die Wienerinnen und Wiener mit Recht stolz sein. Wie kam es aber dazu, dass aus einer Stadt der ewigen Grantler, eine Stadt wurde, der man dabei zuschauen kann, wie sie immer lebenswerter und schöner wird? Diese Geschichte garniert mit Wiener Geschichten erzählt dieses Buch.

O původu a dobývání černého uhlí v Mirošově a ve Skořicích na Rokycansku