Michèle Albaret-Maatsch Knihy

From cultural icon Margaret Atwood comes a brilliant collection of essays -- funny, erudite, endlessly curious, uncannily prescient -- which seek answers to Burning Questions such as- Why do people everywhere, in all cultures, tell stories? How much of yourself can you give away without evaporating? How can we live on our planet? Is it true? And is it fair? What do zombies have to do with authoritarianism? In over fifty pieces Atwood aims her prodigious intellect and impish humour at the world, and reports back to us on what she finds. The roller-coaster period covered in the collection brought an end to the end of history, a financial crash, the rise of Trump and a pandemic. From debt to tech, the climate crisis to freedom; from when to dispense advice to the young (answer- only when asked) to how to define granola, we have no better guide to the many and varied mysteries of our universe.

Románový debut Američanky Hillary Jordanové je zasazen do osobitého prostředí mississippské delty, plné bavlníkových plantáží a všudypřítomné rasové segregace. Příběh nás přivádí do roku 1946 na odlehlou farmu bělošské rodiny McAllanových, jíž vládne pevnou rukou otec Henry. Tou dobou se z války zpátky ke své rodině vrací Henryho mladší bratr Jamie, volnomyšlenkář a umělec, jehož krutá válečná zkušenost pilota bombardéru připravila o veškeré iluze a sny. Spolu s ním přichází domů Ronsel Jackson, nejstarší syn černých sběračů bavlny na farmě McAllanových, jenž se z konfliktu vrací jako řády ověnčený válečný hrdina. Z obou mladíků se i přes společenské rozdíly stávají dobří přátelé, čímž se nevědomky postaví čelem k nenávisti a hluboce zakořeněným předsudkům mnohdy až fanaticky rasistického okolí. Nejenže se oba musejí vypořádat se svými niternými zážitky a s tradičním smýšlením svých rodin, ale hlavně na americkém Jihu přežít. Román Hillary Jordanové je osobitým, čtivým příspěvkem do žánru jižanské literatury, jenž se díky své nezaměnitelné, dusné atmosféře a mnohdy krutému, leč barvitému prostředí může směle zařadit po bok takových velikánů americké jižanské literatury, jakými jsou William Faulkner či Erskine Caldwell. Kniha se stala předlohou filmu Dee Reesové (v hlavních rolích Jason Clarke, Carey Mulligan, Garrett Hedlund a Jason Mitchell), kterému se dostalo vřelého přijetí na festivalu Sundance.

Banville v románu Moře dokonale prokázal, jak mistrovsky ovládá jazyk, především pak jeho možnosti, jak nečekanými a naléhavými obrazy vykreslit i ta nejskrytější hnutí lidské mysli. Kunsthistorik Max Morden se vrací do přímořské vesnice, kde kdysi, jako chlapec, trávil prázdniny. Snaží se tím uniknout před nedávnou ztrátou, ale i čelit traumatům, na která dávno téměř zapomněl. Tady se kdysi setkal s nevšední rodinou Graziových, kteří do jeho poklidného dětství v nudné středostavovské rodině vtrhli, jako by přišli z jiného světa. Pán a paní Graziovi byli protřelí a přímočaří a nepodobali se žádným dospělým, které předtím poznal. Malého Maxe však nejvíce fascinovaly jejich děti, dvojčata: zamlklý Myles a energická a sebejistá Chloe. Zestárlý Max Morden, který se nedávno musel smířit se smrtí své ženy, podniká výlet do vlastní minulosti i do vlastní rozbolavělé duše. Banvillův román Moře je zároveň příběhem o tom, jak se smiřujeme se ztrátami, i podivuhodnou úvahou o lidské identitě a paměti. Román Moře získal v roce 2005 nejvýznamnější britskou literární cenu, BOOKER PRIZE. Přeložil Richard Podaný.