Piero Jahier Knihy

Příběh románu se odehrává za války, ve válečném a těsně poválečném Londýně. Spisovatel Maurice Bendrix připravuje nový román. Při sestavování materiálu a nutném pozorování určité společenské vrstvy se Bendrix seznámí se Sárou, manželkou ministerského úředníka Henryho. Vzniklý milenecký vztah mezi oběma protagonisty Sára po určité době náhle a nepochopitelně přeruší a Bendrixova vášnivá láska se promění v nenávist. Teprve po letech se Bendrix setká se Sářiným manželem a dozví se od něj pozadí Sářina činu: během jednoho z německých náletů na Londýn byl zasažen dům, v němž se milenci nacházeli, a Bendrix byl zavalen sutí. Sára v domnění, že Bendrix je mrtev, prosí Boha, aby jejímu milenci vrátil život; na oplátku přislíbí, že se své hříšné lásky vzdá. Ryzost Sářiny lásky je příčinou „konce dobrodružství“. V okamžiku, kdy se Bendrix dovídá pravdu, je ale už pozdě na nápravu: Sára umírá na zápal plic. Bendrix poznává Boha skrze vlastní porážku a končí v zoufalství.

Un giovane, Marlow, secondo ufficiale della nave Judea, deve giungere nel porto di Bangkok, ma una tempesta li blocca per ben due volte...

Slavný Greenův román je zasazen do dusné, paranoidní atmosféry panující v Evropě před druhou světovou válkou; sledujeme v něm hořce ironický životní příběh nájemného vraha Ravena, jehož citu pro spravedlnost se bolestně dotkne, že byl svými zaměstnavateli podveden a zneužit, a rozhodne se jim všechno vrátit i s úroky. Přestože se dílo řadí mezi lehčí, zábavnější kusy z pera slavného autora, nabízí pronikavou sondu do mechanismů, které ovládají jak celospolečenské dění, tak osobní dramata lidského života. Každá z postav se potýká se svými jizvami, bolestmi a osobními nedostatky – a ani titulní „nájemný vrah“ není jednoznačně záporným hrdinou, spíše nejednoznačným symbolem stavu společnosti a povahy lidství. V tomto překladu 1. vyd.

La raccolta di componimenti in versi e in prosa di Piero Jahier nasce dall'esperienza dell'autore come tenente istruttore di un reparto di alpini durante il primo conflitto mondiale. È un diario di guerra scritto al fronte, tra il marzo del 1916 e il luglio del 1917, ma è anche un diario di vita e di valori indelebili e un unicum dal punto di vista letterario, che alterna squarci lirici e poetici a momenti narrativi. È un racconto di incontri e complicità fra reclute, di fratellanza tra quegli alpini in cui Jahier ritrova i valori in cui si rispecchia: la vita degli umili, la ricerca di purezza e verità, l'amore per la montagna. Per questo chi legge il suo diario di guerra è con lui e con gli alpini.