Cora Polet Pořadí knih (chronologicky)

Dějištěm zajímavého románu, který byl napsán podle historických reálií, je dánský královský dvůr a jeho tématem jsou mocenské intriky za vlády Kristiána VII. „Struenseeho doba“ se nazývá období, v kterém na dvoře dánského krále Kristiána VII. působil německý lékař Johann Friedrich Struensee. Ke Kristiánovi byl povolán, když se naplno začalo projevovat královo šílenství. Mezi králem a jeho osobním lékařem se vyvinul úzký vztah plný důvěry, a tak se Struensee brzy stal nejvlivnějším mužem na dánské politické scéně. Byl přívržencem osvícenských myšlenek, které se snažil realizovat v praxi. Během dvou let bylo vydáno 632 revolučních dekretů, mezi které patřila například svoboda vyznání, neomezená svoboda tisku, reforma zdravotnictví a další. Struensee udržoval poměr s královnou Karolínou Matyldou a z tohoto vztahu se narodila dcera. Struenseeho moc a vztah s královnou byl trnem v oku dalším mocenským skupinám kolem krále, a tak byl Struensee pod záminkou připravované královraždy v roce 1772 odsouzen k smrti a popraven. Revoluce, kterou začal, byla rychle zrušena a vše se vrátilo ke starým pořádkům.

In het barre noorden van Zweden aan het begin van de 20e eeuw groeit de stakingsbereidheid van de houtarbeiders door de bikkelharde opstelling van de zagerij-eigenaren.

Komisař Wallander stojí proti vrahovi, s jakým se ještě nesetkal. Při brutálním nočním útoku přijdou v Alžírsku o život čtyři jeptišky a jedna cestovatelka. Zprávy o této nevysvětlitelné tragédii mají o několik měsíců později ve Švédsku krvavé pokračování. Komisař Wallander se plný energie vrací domů z idylické dovolené v Římě. Na kraj Skåne padá podzim a Wallander doufá, že v zimě bude klid. Jenže rutinní pátrání po starém samotářském milovníku ptactva vyústí v děsivý objev. Tělo starého muže je nabodnuté v pasti vytvořené z ostrých bambusových tyčí. Tato vražda byla pečlivě naplánována. A vzápětí zmizí další muž… Wallander musí svůj osobní život a plány do budoucna opět odsunout stranou. Nalezené stopy však nikam nevedou a vyšetřování postupuje vpřed jen skrze zarputilou policejní práci. Wallanderovi se postupně před očima objevuje obraz, jaký si nedokázal představit ani v nejčernějším snu. Tentokrát stojí proti vrahovi, s jakým se ještě nesetkal.

Een oude man die zijn dagen in een instelling slijt, kijkt terug op zijn jeugd in een arm, landelijk deel van Noord-Zweden. Hij houdt zich voornamelijk bezig met het verwerken van een traumatische gebeurtenis uit zijn verleden. Het wordt de lezer duidelijk dat deze gebeurtenis uit twee delen bestaat: twee jongens worden vlak na hun geboorte in het plaatselijke ziekenhuis per ongeluk verwisseld en aan de verkeerde moeders meegegeven. Als de jongens - de verteller en zijn vriend Johannes - zes jaar zijn, worden ze beiden uit hun respectievelijke huis gehaald en teruggebracht naar de 'echte' families. Het tweede deel van het trauma houdt verband met een ander misplaatst kind, een meisje dat zwanger raakt en als gevolg daarvan door haar pleeggezin wordt weggestuurd. Ze bevalt in een plee buiten tijdens een strenge winter, in het bijzijn van de dan nog jonge verteller. Zowel de moeder als de baby sterft, en de baby wordt in kranten gewikkeld en in de rivier gegooid.

De vriendschap en latere vijandschap tussen Lewi Pethrus, de oprichter van de Pinkstergemeente in Zweden, en Sven Lidman, dichter van erotische liefdesgedichten, weerspiegelen het dilemma tussen idealisme en macht.

Friedrich Meisner is een hypnotiseur. Zijn vermogen te genezen kan ook schade toebrengen. Na zijn dramatische vlucht voor een groep premiejagers arriveert hij in de herfst van 1793 in Seefond, een klein Duits dorp. Meisners praktijken zijn gebaseerd op Franz Anton Mesmers leer van het Dierlijk Magnetisme, die - gecombineerd met zijn indrukwekkende en raadselachtige verschijning - hem in staat stellen alle inwoners van Seefond inclusief de prins, in te palmen. In dit dorpje met zijn religieuze scheidingen veroorzaakt deze vreemdeling een opleving van het geloof, 'een stormvloed van toewijding en extase'. Hij brengt een nieuwe religie. Maar de geleerden twijfelen aan hem: bezit deze man werkelijk de gave tot genezen of is hij een charlatan? Is hij een profeet of een oplichter, revolutionair of parasiet? Door zijn poging om deze 'wonderdokter' te ontmaskeren en de betovering te verbreken, raakt dr. Selinger verzeild in een strijd van mythische proporties.

Kriminální román, jehož děj je situován do Pobaltí v bouřlivých letech rozpadu Sovětského svazu. Dva mrtví ve člunu u jižního pobřeží Švédska přivádějí na scénu hrdinu, švédského policejního komisaře. Brzy se ukáže, že stopy vedou do Rigy a detektiv se tedy vydává do Lotyšska, kde se tak ocitá v neznámém prostředí, ve zjitřené revoluční atmosféře. Potkává zde ženu, která v něm probouzí lásku. Brzy se při pátrání dostane do velmi nebezpečné pozice. Sugestivní vylíčení chladně syrové severské atmosféry a lidská obyčejnost hrdinů jako tradiční přednosti švédských detektivek jsou nejpatrnější předností knihy.

V poklidném kraji jižního Švédska zmizí Louisa Åkerblomová, realitní makléřka, opora metodistické církve, manželka a matka. Neexistuje žádné vysvětlení ani motiv. Komisař Kurt Wallander je se svým týmem povolán případ vyšetřit. Wallander od samého začátku tuší, že oběť už není mezi živými. Zatím však nemá ani ponětí, jak daleko bude muset zajít, aby vraha dopadl. Mezitím v Jihoafrické republice zahájil prezident de Klerk spolu s Nelsonem Mandelou dlouhou cestu ke svobodě a zrušení apartheidu. Proti nim však stojí nelítostné síly, které se neštítí žádného zvěrstva. Wallander se najednou proti své vůli ocitá uprostřed tajného spiknutí, jehož cílem je uvrhnout Jižní Afriku do bezedného zoufalství. Nezbývá mu než s nasazením vlastního života zabránit ohavnému zločinu, který by znamenal přehrazení toku dějin.

Jednoho lednového mrazivého rána zazvoní inspektoru Wallanderovi telefon. Vypadá to na rutinní případ. Když však detektiv přijíždí na osamocenou švédskou farmu, objevuje krvavou lázeň. Starší muž byl mučen a ubit. Farmářova žena, škrcená zvláštním uzlem, umírá vzápětí v nemocnici. Před smrtí však stačí zašeptat „cizinec“. Jediné slovo, které rozpoutá vlnu násilí proti žadatelům o azyl z nedalekého uprchlického tábora. Události se chopí média a začnou hrát na národní strunu, což vyhovuje různým střetům, které zapříčiní laxní přístup státních orgánů. Netrvá to dlouho a jeden z nich skončí podpálením tábora a chladnokrevným zavražděním somálského uprchlíka. Má však komisař opravdu sledovat stopu cizinců? Vždyť bratr zavražděné ženy odhalil nové skutečnosti, které vyšetřování Wallanderova týmu komplikují. Tlak na komisaře se zvyšuje, je třeba jednat rozhodně, s chladnou hlavou a nenechat se vtáhnout do pasti všudypřítomné xenofobie. Série Wallander: https://www.pitaval.cz/serie/483-wallander

Cilla en Tina zijn een eeneiige tweeling. Ze zijn uiterlijk niet van elkaar te onderscheiden, maar hebben een totaal verschillend karakter. Tina is een vrolijk type, gemakkelijk in de omgang. En eeuwig verliefd... steeds op een ander natuurlijk. Cilla is moeilijker, minder toegankelijk. Zij houdt van literatuur, toneel, muziek. Zij is de actiefste van de twee. Dat de zusjes veel ruzie hebben spreekt vanzelf, maar dat neemt niet weg dat ze niet zonder elkaar kunnen. Opeens, van de ene dag op de andere, móét Tina wel zonder Cilla, voorgoed en voor eeuwig. Moeten is makkelijk gezegd, maar hóé dan? En als het nu niet kán?

In un futuro non lontano in cui lo Stato si fa carico di risolvere i problemi di tutti - abitazioni, disoccupazione, iniquità sociali - qualcosa inaspettatamente sfugge ai controlli. Una lettera minatoria viene recapitata nel palazzo dell'editoria, sede delle centinaia di testate del Paese, tutte scrupolosamente depurate di qualsiasi notizia possa turbare la serenità dei cittadini. Il caso viene affidato al cupo ispettore Jensen, che non appena inizia le sue indagini si trova invischiato nel misterioso trentunesimo piano di un palazzo che ne conta solo trenta.

Joanna Russ - Picknick op Paradijs (Picknick on Paradise) Paradijs is uit economisch oogpunt een volkomen nutteloze planeet. Maar het woeste onontgonnen gebied zal dienst doen als toeristenoord. Transtemp-agente Alyx krijgt de opdracht acht belangrijke mensen door de wildernis te gidsen: een tocht vol verrukkingen en verschrikkingen, die sommigen niet zullen overleven... ========== Clifford D. Simak - De bouwers van de kosmos (The Cosmic Engineers) Wanneer buiitenaardse signalen een titanische botsing van twee universa aankondigen, die tot de ondergang van het heelal zal leiden, komt een handjevol Aardlingen de kosmische Bouwers te hulp om een onmogelijke taak te volvoeren. Wat zijn de bouwers - en wat is de mens eigenlijk? ========== Sven Holm - Laatste uitweg (Termush, Atlanterhavkysten) Het Termush is een hotel aan de kust van de Atlantische Oceaan, dat in geval van een kernoorlog absolute bescherming kan bieden aan enkelen. De prijs is een vermogen. Nadat de Bom gevallen is trekken de welgestelden zich terug en isoleren zich tegen de straling... en tegen het woedende volk.

Tématem románu Hlad (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna je hlad ve dvojím smyslu. Protagonista a zároveň vypravěč románu, začínající spisovatel, se snaží prosadit bez valného úspěchu v norském hlavním městě Kristianii (dnešní Oslo) a trpí chudobou a nedostatkem jídla. Dlouhá období fyzického hladu se podepisují nejen na jeho tělesném zdraví, ale vyvolávají v něm i nezvládnutelné proměny psychického stavu, nepředložené činy a chaotické projevy mysli až halucinační deliria. V protikladu k poe­tice realistického románu žije hrdina Hladu bez účasti na společenském dění a ani nepomyslí na jakýkoliv sociální protest. Věnuje se pouze vlastní situaci v obdobích hladu a z ní plynoucí neschopnosti komunikace s jinými lidmi. Tady nastupuje druhý — a důležitější aspekt titulního hladu. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel. Záznamy vnitřních monologů a proudu vědomí hlavní postavy činí z Hladu předchůdce poetiky modernistických románů. Horečnatý románový debut Knuta Hamsuna je z velké části vzpomínkou na jeho vlastní umělecké začátky.

Snící drahokamy představují neobvykle vyzrálou románovou prvotinu a jsou působivým romanetem o postatě „lidskosti“ v kreaturách, které si ještě troufají nazývat se lidmi…