Willem van Paassen Knihy

The Normandy Landings that took place on D-Day involved by far the largest invasion fleet ever known. The scale of the undertaking was simply awesome. What followed them was some of the most cunning and ferocious fighting of the war, at times as savage as anything seen on the Eastern Front. As casualties mounted, so too did the tensions between the principal commanders on both sides. Meanwhile, French civilians caught in the middle of these battlefields or under Allied bombing endured terrible suffering. Even the joys of Liberation had their darker side. The war in northern France marked not just a generation but the whole of the post-war world, profoundly influencing relations between America and Europe. Making use of overlooked and new material from over thirty archives in half a dozen countries, "D-Day" is the most vivid and well-researched account yet of the battle of Normandy. As with Stalingrad and Berlin, Antony Beevor's gripping narrative conveys the true experience of war.

Australské městečko Kiewarra sužuje dlouhé sucho, které si vybírá daň nejen na přírodě a dobytku, ale i na psychice místních obyvatel. Na jedné z farem najdou mrtvou ženu a jejího syna. O kus dál stojí auto otce rodiny Luka Hadlera, který pravděpodobně svou manželku i syna zastřelil a pak spáchal sebevraždu. Na pohřeb přijíždí Lukův dávný kamarád, federální policista Aaron Falk, který v městečku prožil dětství. Vrací se nerad, počítá hodiny, kdy bude moct zase odjet. Od začátku je jasné, že tady není vítán. Na nátlak rodiny Hadlerových Falk spolu s místním policistou Racem znovu neformálně otevřou vyšetřování zdánlivě jasného případu. Postupně vycházejí najevo různé maličkosti, které nahlodávají zpočátku nezpochybnitelnou verzi o dvojnásobné vraždě a následné sebevraždě. Jak Falk proniká do okolností úmrtí, otevírají se staré rány a vznikají nové. Falk a Luke totiž měli tajemství. Tajemství, o kterém si Falk myslel, že je dávno pohřbené. Tajemství, které po Lukově smrti opět vyplouvá na povrch…

Když se v roce 1999 lidé kolem Borise Jelcina snažili najít náhradu za svého chřadnoucího a čím dál méně oblíbeného prezidenta, padla jejich volba na tehdy téměř neznámého Vladimira Vladimiroviče Putina, muže bez tváře, o němž si mysleli, že se jim snadno podaří dotvořit jej podle vlastních představ. A skutečně, Rusko i poblázněný Západ byly rozhodnuty vidět v něm progresivního vůdce svých snů, dokonce i tehdy, když Putin nemilosrdně rozprášil ruská média, vyrval moc i bohatství z rukou byznysmenů a zlikvidoval křehce se rodící demokratické mechanismy. Během několika let byly odstraněny všechny překážky, jež by mu jakkoliv bránily v uplatnění nekontrolovatelné moci: opoziční hlasy byly umlčeny, političtí protivníci a kritici vyhnáni do exilu nebo zavražděni. Masha Gessenová tento příběh zažila na vlastní kůži a podle toho o něm také hovoří. Její fascinující vyprávění o Putinově vzestupu a vládě je vynikajícím dílem žurnalistické literatury a českému čtenáři přinese nejedno překvapení.

Pět žen neochotně popadne krosny a vyrazí po rozbahněné cestě vpřed. Vrátí se však jen čtyři. Pro kolegyně z kanceláře to měl být výlet, který je vymaní z klimatizované komfortní zóny a povzbudí v nich houževnatost a týmového ducha. Jedna z nich se ale z pochodu australskou buší nevrátí a každá ze zbylých žen popisuje proběhlé události trochu jinak. Agent federální policie Aaron Falk se snaží zjistit, co se s Alicí Russellovou stalo. Pohřešovaná totiž o svém zaměstnavateli i spolupracovnících ví mnohé. Její kolegyně Falkovi vyprávějí o dnech prožitých na cestě — o strachu, násilí a ztracené důvěře. Vyšetřování zavede agenta hluboko do odlehlého lesa. V horách na něj čeká odhalení tajemství, spletitá síť osobních i pracovních vztahů a také zrada. Došlo však k vraždě? Jak dobře vlastně známe lidi, se kterými trávíme v práci tolik času?

Katie is the sister who has it all: a flourishing career and a smart, loving fianc.̌ Mia is the dreamer: no ties, no responsibilities, no thought for anyone but herself.

Román o mládí carevny Kateřiny II. Veliké (1762–1796), jedné z nejvýznačnějších postav nejen ruských, ale i světových dějin. Její příběh vypráví dívka polského původu Barbara, v Rusku nazývaná Varvara, která se jako sirotek dostane k carskému dvoru. Povšimne si jí ruský kancléř Bestužev, šéf carských špionů a donašečů, a z bystré dívky učiní dvorní dámu, jejímž úkolem je mít oči otevřené a uši nastražené a donášet informace kancléři i samotné carevně. Varvara se posléze stane důvěrnicí mladinké Sofie (pozdější Kateřiny) a díky tomu může čtenář sledovat příběh nešťastného Kateřinina manželství s infantilním Petrem, dědicem trůnu. Detailně tak poznáváme těžký Kateřinin život na carském dvoře, život ženy toužící po lásce a štěstí, která však postupně získává politické ambice… Současně můžeme sledovat i nelehký životní příběh Varvary, která je z rozhodnutí královny a proti své vůli provdána za carského důstojníka Jegora Malikina, jenž nakonec nalézá smrt v sedmileté válce. Z anglického originálu přeložil Stanislav Pavlíček.

Inleiding tot de grafologie, de methode om het karakter van mensen te leren kennen via hun handschrift.