Nikdy není pozdě dopřát mrtvému dítěti spravedlnost …
Mladá žena beze stopy zmizela. Její zoufalí prarodiče se obrátí na penzionovaného komisaře Konráða, s nímž se znají z dřívějška. Vědí, že vnučka pašovala drogy. Nyní je nezvěstná. Konráð se svou profesní minulostí sice skoncoval a věnuje se hlavně jedné záležitosti z historie své vlastní rodiny. Když však při pátrání narazí na malou dívku, která se před desetiletími utopila v malém jezeře Tjörnin v Reykjavíku, rozhodne se za každou cenu zjistit pravdu. Byla dívenčina smrt skutečně jen tragickou nehodou? A existuje souvislost se zmizením té mladé ženy?
V jednom bytě je nalezena mrtvola osamělého starého muže. Na stole leží výstřižky z novin, jež se týkající případu vraždy, k níž došlo za druhé světové války. Tehdy kdosi zardousil mladou dívku a její tělo ukryl u Národního divadla v Reykjavíku. Až na tyto výstřižky se v bytě starce nic podezřelého nenajde. U oběda s bývalou kolegyní Martou se o muži dozvídá vysloužilý policista Konráð. Když přijde řeč na ony novinové články, zpozorní. Na případ té mrtvé dívky si totiž velmi dobře vzpomíná ze svého dětství…
Strhující příběh klasika současné islandské literatury
V centru Reykjavíku je nalezen brutálně zavražděný penzionovaný učitel. Téměř ve stejnou dobu spáchá jeden z jeho bývalých žáků v psychiatrické klinice sebevraždu. Bratr sebevraha zjistí jako první, že oba dva případy mají souvislost. To už jde o případy inspektora Erlendura a jeho kolegy z kriminálky Reykjavík...
Roman traduit de l’islandais par Éric Boury Einar Már Guðmundsson a reçu en 2012 le Swedish Academy’s Nordic Prize, dit « le petit Nobel », pour l’ensemble de son œuvre. Chez les Knudsen, on est potentiellement marin de père en fils, sauf à faire carrière à la caisse d’épargne. On compte dans la famille des grands hommes, des hôtesses de l’air et de gentils simplets. Des marins, ministres, aviateurs, bandits, avocats, et parfois tout cela en même temps. Le clan Knudsen règne depuis plus de deux siècles sur Tangavík, petit port de pêche battu par les vents ou fief d’armateurs, question de point de vue. Ils y ont bâti des empires et les ont perdus. Ils ont monté des conserveries de harengs, composé des symphonies sifflées, possédé des Cadillac bicolores, des usines de congélation et des serres géothermiques, ils ont dirigé des fanfares et des clubs pour dames. Ils ont disparu et ils sont réapparus, ils ont été portés au pinacle et mis au pilori, en passant par tous les stades intermédiaires. Toujours persuadés, de génération en génération, d’être les Rois d’Islande. L’histoire mirifique des Knudsen, de ses représentants et de tous ceux qui passaient par là est, on l’aura compris, un tourbillon de portraits hautement roboratifs – la saga contemporaine d’une famille exubérante et totalement déjantée.
V bytě v centru Reykjavíku byla nalezena mrtvola obchodního cestujícího. Střela do hlavy, která jej usmrtila, nasvědčuje chladnokrevné popravě. Policie začne ihned podezřívat spojenecké vojáky, kteří během druhé světové války zaplnili ulice města. Thorson, kanadský voják s islandskými kořeny, a Flóvent z reykjavické policie zahájí vyšetřování. Na povrch začnou vyplouvat pochybné pokusy prováděné v minulosti na islandských dětech. A hlavní podezřelý je na útěku. Existuje spojitost mezi vraždou a špionážní činností na Islandu ve čtyřicátých letech 20. století? A jakou roli hraje v celé věci bývalá přítelkyně zavražděného?
Je jaro, píše se rok 1943. V Reykjavíku vládne napjatá atmosféra – Island obsadili Američané. V této neklidné době je v centru města, nedaleko hospody hojně navštěvované vojáky, surově ubodán muž. Komisař Flóvent a jeho kanadský kolega Thorson od vojenské policie zahajují vyšetřování. Flóvent se zároveň zabývá druhým případem: na pláž v zálivu u Nauthólsvíku vyplavilo moře mrtvolu. Souvisejí obě úmrtí s válečnými událostmi? Oba vyšetřovatelé se při snaze najít pachatele ocitají záhy na velmi tenkém ledě…
V jednom bytě v Reykjavíku je nalezen muž s podříznutým hrdlem. Zdá se, že pachatel i oběť se znali, neboť nic nenasvědčuje násilnému vniknutí. Komisařka Elinborg spatří pod postelí kašmírový šál, který vydává podivnou vůni, a v kapse oběti je rovněž nalezena tzv. "znásilňovací droga". Erlendurova kolegyně tuší, že vražda byla odplatou za brutální zločin, který nebyl nikdy potrestán. Zatímco se komisař Erlendur snaží ve fjordech vyrovnat s traumatickými zážitky z dětství, vyšetřuje Elinborg vraždu, která otřese nejenom jí.
Un soir d'automne. Maria est retrouvée pendue dans son chalet d'été sur les bords du lac de Thingvellir. Après autopsie, la police conclut à un suicide. Quelques jours plus tard, Erlendur reçoit la visite d'une amie de cette femme qui lui affirme que ce n'était pas "le genre" de Maria de se suicider et qui lui remet une cassette contenant l'enregistrement d'une séance chez un médium que Maria était allée consulter pour entrer en contact dans l'au-delà avec sa mère. Celle-ci lui avait promis de lui envoyer un signe. Au pays du fantastique et des fantômes, aussi dubitatif que réticent, le commissaire Erlendur, troublé par l'audition de la cassette, se sent obligé de reprendre l'enquête à l'insu de tous. II découvre que l'époux de Maria n'est pas aussi fiable qu'il en a l'air et ses investigations sur l'enfance de la suicidée, ses relations avec une mère étouffante vont le mener sur des voies inattendues semées de secrets et de douleur. Obsédé par le deuil et la disparition, harcelé par les frustrations de ses enfants, sceptique devant les croyances islandaises, bourru au coeur tendre, le commissaire Erlendur poursuit sa recherche sur lui-même et rafle tous les suffrages des lecteurs.
Au lendemain de la grande fête des commerçants de Akureri, la grande ville du Nord de l’Islande, on dénombre de nombreuses gueules de bois, quelques dépucelages, plusieurs agressions, plusieurs viols aussi. Mais une femme qui se présente son le nom de Victoria demande à Einar, le correspondant local du Journal du soir, de se rendre immédiatement, avec la policer, dans une "maison hantée" de la vieille ville : ils y découvrent le corps d’une jeune fille étranglée. Personne n’a signalé de disparition.Peu après, Einar apprend que son informatrice, entrée dans une clinique de désintoxication, a été assassinée. Fort de son expérience d’ancien alcoolique, il se fait interner pour mener son enquête.Résistant à la pression de son rédacteur en chef avide de sensationnel, il saura découvrir l’identité réelle des deux victimes, engluées dans des relations perverses, et impuissantes devant les puissances de la modernité qui transforment à marche forcée une société dans laquelle la famille a gardé toute son importance. L’auteur prend le temps de nous présenter ses personnages et leurs ressorts intimes, il nous embarque dans un monde qu’il construit avec beaucoup d’ironie et de tendresse et dont la bande-son très rock and blues, d’où est tiré le titre du livre, donne l’ambiance.
