Když archeologové na ty kostry narazili, byli nejprve překvapeni. Jejich překvapení se však proměnilo ve zděšení, když kopali dále. To, co pokládali za pozůstatky mnichů, byly ve skutečnosti kosti žen a dětí. Někdy před mnoha sty lety se musela v benediktinském klášteře v jižních Čechách, jenž stával v místech, kde nyní kopali, odehrát nějaká katastrofa. Katastrofa, která mnichy přiměla k tomu, že navzdory všem benediktinským pravidlům mrtvoly žen a dětí tajně pohřbili v neoznačeném masovém hrobu na okraji svého klášterního hřbitova a tajemství jejich smrti chránili tak dlouho, až klášter samotný zmizel v průběhu věků z povrchu zemského. Možná by tento příběh byl jen jednou z mnoha neobjasněných, neznámých tragédií historie, kdyby se tato záhada nepropojila s jinou, která sahá ještě hlouběji do minulosti. Tou je záhada knihy, která je ještě dnes považována za jednu z nejtajuplnějších knih církevní historie: Codexu Gigas. Ďáblovy bible. Největší manuskript světa vznikl ve třináctém století. Už jeho vznik je obestřen legendami, preláti stejně jako alchymisté v něm hledali osvícení - nebo cestu do temnot.Klášter, ve kterém byl nalezen masový hrob, je zároveň místem, kde vznikla Ďáblova bible. Tento příběh vypráví, jak se to vše možná stalo…
