Marek Skovajsa Pořadí knih

Kniha se zabývá relativní váhou kultury ve vztahu k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je chápána jako významy sdílené členy společnosti nebo skupiny. Autor se ptá, zda je jednání určováno sociální strukturou a materiálními podmínkami, nebo tím, jak lidé rozumí světu a sobě samým. Může platit, že vše ovlivňuje jednání zároveň? Jaký vliv má kultura na lidské chování? Existuje „kulturní logika“? Autor dokazuje, že kultura je jedním z původních zdrojů determinace jednání a nelze ji redukovat na sociální uspořádání nebo materiální podmínky. Sdílená kultura zahrnuje ustálené významové souvislosti, které se promítají do jednání aktérů. Pro jednotlivce je kultura v běžném životě neviditelná, neboť je prostředkem, kterým vnímají svět a utvářejí si soudy. Pozorovatelé však vidí kulturu jako uspořádaný celek, což vysvětluje, proč může ovlivňovat jednání. Autor předkládá alternativní pohled na vztah kultury a jednání, který polemizuje se strukturalismem, materialistickou teorií symbolických praktik a idealistickou kulturní sociologií.

Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní konflikt, vzniklý pravděpodobně v padesátých letech 20. století, patří mezi jeho nejvýznamnější a nejaktuálnější texty. Zaujímá jedno z předních míst mezi filosofickými diagnózami doby a spadá do málo prozkoumané fáze jeho filosofické tvorby. Patočka se snaží porozumět komunismu, přičemž jeho argumentace vychází z krize, která se měla prohlubovat až do zhroucení komunistických režimů ve východní Evropě. Tato krize vyvolala reakce marxistického revizionismu v regionu a názory západních liberálů, od nichž se Patočka kriticky distancuje. Koncept nadcivilizace reaguje na historickou zkušenost a navazuje na argumentaci z jeho prvních významnějších prací. Monografie, vzniklá na základě konference v Lipnici v červnu 2009, zkoumá esej ze tří úhlů pohledu. První část se věnuje pojmu a problematice nadcivilizace (Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa). Druhá část se zaměřuje na filosofické souvislosti konceptu (Hynek Janoušek, Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter). Třetí část obsahuje stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a Jana Bouzka, které zkoumají historické perspektivy konceptu nadcivilizace.

Kniha nabízí přehled nově se rozvíjejícího oboru, který se etabluje na vysokých školách (fakulty sociální práce, sociálních věd, humanitních studií apod.). Seznamuje čtenáře s teoretickými přístupy k občanské společnosti, s teoriemi občanského sektoru, stavem občanské společnosti z historického i současného pohledu v Evropě i v českém prostředí, zařazuje občanský sektor do kontextu veřejné politiky. Jedním z důležitých projevů občanské společnosti je generování neziskových organizací – kniha mapuje základy ekonomiky i právního ukotvení neziskového sektoru. Autoři se v této knize snaží v oblasti „občanský sektor“ nalézat propojení s antropologií, sociologií, filozofií, politologií a ekonomií, a podat tak pokud možno celostní obraz problematiky.

Původní česká studie z oblasti politické teorie podává přehled o základních přístupech k politické kultuře v zahraničí, zejména angloamerické politologii od klasické koncepce amerických autorů Gabriela Almonda a Sidney Verby z 60. let až po alternativní pojetí vypracovaná současnými autory. Analýza těchto koncepcí se zaměřuje zejména na otázky, jaký obsah je v nich politické kultuře přisuzován a jak je lze legitimně využít k objasnění některých základních problémů politické vědy, jako je např. tázání po příčinách trvalosti a kvality demokracie nebo vlivu dlouhodobých procesů kulturní změny na podobu politických institucí a charakter politického života dnešních společností.

Tématem knihy je současná etická problematika v celé její šíři. Základní faktor křesťanské etiky – vztah člověka k Bohu – je autorem rozebrán nejprve samostatně. Pak je systematicky zasazován do konkrétních životních situací se zřetelem k poznatkům empirických věd (lékařství, psychologie, sociologie, medialistiky aj.). Hlavní orientující význam zde mají hodnoty lásky k lidem a odpovědnosti za svět. Pro svou přehlednost, srozumitelnost, obsahovou úplnost a přístupnost i pro nekřesťany může kniha sloužit jako školní učebnice i jako praktická příručka pro širokou veřejnost. Vydání první Vydalo Kolegium ZVON v nakladatelství Vyšehrad