Lung Ying-tai je uznávaná taiwanská esejistka a kulturní kritička, jejíž pronikavé a kritické eseje významně přispěly k demokratizaci Tchaj-wanu. Psala pod pseudonymem 'Hu Meili'. Jako jediná tchajwanská autorka s pravidelným sloupkem v hlavních čínských novinách si vydobyla vlivné postavení i v pevninské Číně. Její dílo se vyznačuje hlubokou reflexí nad společenskými a kulturními tématy, což z ní činí zásadní hlas v současné asijské literatuře.
安德烈十四岁的时候，龙应台离开欧洲，返回台湾，就任台北市首任文化局长。等她卸任回到儿子身边，安德烈已是一个一百八十四公分高的十八岁的小伙子，坐在桌子另一边，有一点“冷”地看着妈妈。 他们是两代人，年龄相差三十年；他们也是两国人，中间横着东西文化。失去小男孩安安没关系，但龙应台一定要认识成熟的大学生安德烈。 于是，母子俩用了三年时间互相通信。龙应台“认识了人生里第一个十八岁的人”，安德烈“也第一次认识了自己的母亲”。 收入此书的的三十多封书信，感动了无数被“亲子”之间隔阂与冲突深深困扰着的读者，为读者弭平代沟、跨越文化阻隔、两代人沟通交流带来了全新的思维和方法。
After her book of conversation with her 19-year-old son, the author, commentator, and professor writes about her father's death, her aging mother, her sons growing up and leaving home, her vulnerability and failures parents and her friends...