Hans van Riemsdijk Knihy

Příběh vypráví o šíleném životě afgánské ženy od dětství do dospělosti v době války. Její země prochází okupací Rusů, Američanů a boji mezi mudžáhidy, až nakonec přichází Taliban. Celá rodina utíká před válkou a hladem z Afghánistánu do Pákistánu, poté do Iráku a zpět. Hlavní hrdinka, Širín Gol, se provdá za muže, který ji vyhrál v kartách. Porodí osm dětí, z nichž dvě jsou výsledkem znásilnění v uprchlickém táboře. Její manžel se stává závislým na opiu a Širín Gol nese většinu zátěže obživy rodiny, zatímco Taliban ženám povoluje pouze žebrotu. Autorka, íránská dokumentaristka, se v uprchlickém táboře setkala se Šírín Gol, jejíž osud je typický pro afgánské ženy. Šírín Gol vyrostla v chudobě, její život byl určen koránem a tradicemi. Byla vychovávána jako islámská žena, což je pro naši mentalitu těžko pochopitelné. Po vpádu Sovětské armády odešli její otec a bratři do hor a přidali se k odboji. Sestry porušily pravidla a sváděly ruské vojáky. Po vyplenění vesnice uprchly do Kábulu, kde Šírín Gol musí navštěvovat ruskou školu, z níž má strach, ale vzdělání jí dodává sílu čelit nevydařenému manželství, pronásledování a znásilnění.

Říkalo se mu Mág z Kremlu. Tajemný Vadim Baranov byl divadelní režisér, producent televizních reality show, nakonec šedá eminence Vladimira Putina řečeného Car. Když opustí místo politického poradce, koluje o něm bezpočet historek, v nichž není možné odlišit pravdu od fikce. Jedné noci však svůj příběh odhalí vypravěči této knihy. Vadimův příběh se odehrává v centru ruské moci, kde spolu dvořani a oligarchové vedou neutuchající válku. Z Vadima se stává hlavní spin doctor režimu, který promění celou zemi v politické divadlo - a jedinou možnou realitou je plnění Carových přání. Když Vadima začnou až příliš vtahovat temnější osidla systému, který pomohl vybudovat, udělá všechno, aby se z něj vymanil. Předobrazem postavy Vadima Baranova byl podnikatel a politik Vladislav Surkov, jeden ze zakladatelů strany Jednotné Rusko, která v roce 2001 pomohla k moci Vladimiru Putinovi. Mág z Kremlu je významným románem o současném Rusku. Odhaluje podhoubí Putinovy éry a představuje brilantní úvahu nad mocí jako takovou. Po mnoho měsíců kniha vedla v žebříčku nejprodávanějších titulů ve Francii, celkem se jí prodalo více než 320 tisíc výtisků.

České vydání, 2016 Přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Kniha britského evolučního biologa R. Dawkinse odmítá náboženský fundamentalismus a kritizuje všechny ostatní i umírněné podoby náboženství. Považuje je za nebezpečný jev, který omezuje svobodné myšlení lidí. Být o něčem přesvědčen na základě víry je podle Dawkinse v ostrém rozporu s přesvědčením na základě racionálních argumentů. Náboženský dogmatismus pak stojí v jádru dalších problémů – od vyučování zjevných nepravd o původu světa a lidstva až po teroristické útoky. Cílem Dawkinsovy knihy je zvýšit sebevědomí ateistů, jejichž pozice např. v USA je podle autora na úrovni homosexuálů před 50 lety. Dále je kniha určena všem, kteří by chtěli odvrhnout náboženství, ale mají obavy, zda i bez něj je možné žít plnohodnotný, šťastný a mravný život.

Een spannende historische roman over Leonardo da Vinci, een inkijk in de Italiaanse renaissance Milaan, 1495. Leonardo da Vinci werkt aan zijn nieuwste meesterwerk: de muurschildering Het laatste avondmaal. Hij probeert zich op zijn taak te concentreren, maar een reeks verontrustende gebeurtenissen leidt hem af: bij de kathedraal-in-aanbouw, vlak bij Leonardo’s studio in de Corte Vecchia, vindt zijn leerling een afgehakte hand, en niet veel later wordt in een franciscaans klooster een monnik gevonden die duidelijk met geweld om het leven is gekomen. Da Vinci en zijn leerling Gian Giacomo, beter bekend als Salaì, raken steeds verder bij de zaken betrokken. Vooral als het portret van Luca Pacioli, een goede vriend van Leonardo en een beroemde wiskundige en pupil van Piero della Francesca, daarin een rol lijkt te spelen. Het portret lijkt een aantal geheimen te verbergen die onlosmakelijk met de gebeurtenissen in de stad zijn verbonden. Tijdens zijn zoektocht naar de waarheid, kan Leonardo het niet laten tal van aanwijzingen in zijn eigen kunstwerk te verwerken. Daarmee maakt hij van Het laatste avondmaal zijn meest mysterieuze creatie ooit.

In 1993 introduceerde Samuel Huntington een visie op een wereld verdeeld door culturele verschillen en politieke ideologieën. Dominique Moïsi onthult in zijn werk waarom bepaalde culturen eerder met elkaar in botsing komen. Hij stelt overtuigend dat zowel de VS als Europese landen worden gedreven door angst voor 'de ander' en het verlies van nationale identiteit. Moslims en Arabieren, zo betoogt hij, hebben een cultuur van haat en vernedering ontwikkeld, voortkomend uit historische wrok, beperkte toegang tot de wereldmarkt en religieuze conflicten. Terwijl het Westen en de moslimwereld zich voorbereiden op confrontaties, heerst er in Azië een cultuur van hoop, gericht op een betere toekomst. Moïsi brengt de drijvende krachten achter culturele verschillen in kaart, wat leidt tot een beter begrip van de wereld en mogelijke vreedzame oplossingen voor de onwetendheid die ons verdeelt. Hij wijst op de angst in Europa voor invasies van arme Afrikanen en terrorisme uit fundamentalistische islamitische landen, evenals de vrees om ingehaald te worden door dynamische Aziatische landen. Volgens Moïsi zijn het niet de economische belangen, maar de passies en emoties die bepalend zijn voor de wereld.