Giovanna Granato Knihy

Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi, ale sbírka povídek Fahrenheitova dvojčata bohatě dokazuje, že pro Fabera jsou všechny škatulky příliš těsné. V sedmnácti povídkách mění žánry skoro tak často jako místo: od Skotské vysočiny až po vlhkou Jakartu, od kousavé sociální satiry až po science fiction, od pocty Poeovi až po pastiš na Irvina Welshe. Vezměte si například první větu povídky Jak málo stačí, v níž se mladá matka strachuje, že ji tíha mateřství připraví o příčetnost i o život: „Když jednou ve středu ráno nedávala Christine na chvilku pozor, upustila dítě na podlahu a ono se jí polámalo.“ Další povídky zase pojednávají o pacientovi, který se po pěti letech překvapivě probudí z kómatu, celá země se tajemně noří do tmy, bezdomovci končí ve zlověstném útulku a spekuluje se nad osudem myši vyhozené z okna činžáku. Vítejte ve Faberově znepokojujícím světě, v němž se záhadné, rozpustilé a makabrózní prvky mísí v bizarní, a přece půvabné harmonii. Tak jako Auster i Faber rád zasazuje své postavy nejen na okraj společnosti, ale i na pomezí duševního zdraví a dokonce samotné reality. Odtud jim autor určí nejistý směr a vyšle je na pochod. Někteří uspějí, jiní ne, ale všichni čtenáře zaujmou.

Životy plné proher a zklamání, životy, které se uzavírají samy do sebe jako do ulity. A právě svět, který se v nich ukrývá, je tématem první knihy povídek Adama Hasletta, knihy plné trýzně a napětí, jež sklidila obdiv kritiky a mimo jiná ocenění se stala finalistkou Pulitzerovy ceny. Postarší vynálezce, překypující manickou aktivitou, se pokouší prolomit odcizení ve vztahu se svým homosexuálním synem. Nešťastný chlapec nalezne úlevu od svých problémů v tom, že se nechává týrat násilnickým spolužákem. Aristokratická dáma ve středních letech, dlouholetá pacientka psychiatrické léčebny, se stane důvěrnicí nešťastně zamilovaného pubertálního chlapce, který v léčebně pracuje jako dobrovolník. Tady nejste cizej je mistrovským dílem, jež s odstupem a přitom soucitně líčí zármutek, který život přináší, a odvahu, se kterou mu lidé čelí.

Spisovatelka Vida Winterová již po desetiletí okouzluje čtenáře po celém světě svými strhujícími příběhy, ale ten nejúžasnější si dosud nechávala pro sebe. Teď však cítí, že se neodvratně blíží smrt, a tak se rozhodne konečně odhalit dlouho očekávaný třináctý příběh: tajemství svého života. Ale i mladičká badatelka Margaret, kterou si zvolila za autorku svého životopisu, v sobě dusí bolest z minulosti. Obě ženy pomalu rozkrývají své osobní příběhy plné vášně, lásky, krutosti a oddanosti, protože jen pravda může ulehčit umírání a otevřít cestu do budoucnosti. Román Diane Setterfieldové navazuje na největší klasiky ženského románu a podobně jako Jana Eyrová nebo Na Větrné hůrce nabízí hluboce romantický příběh, v němž nechybí napětí, láska, tajemství ani magická a hrůzostrašná atmosféra.

Uznávaný autor slavného „Brooklynu“ přichází s rozsáhlým historickým románem a „osobitě čarodějným literárním počinem“ (podle Oprah Daily), v němž beletrizuje život nositele Nobelovy ceny Thomase Manna, otce šesti dětí, který před nacisty uprchl z Německa, v roce 1936 získal díky udělení domovského práva městečkem Proseč československé státní občanství spolu s cestovním pasem a nakonec našel nový život ve Spojených státech.

Luke va a Parigi per scrivere un libro (un'idea poco originale) ed è estate, la città si sta svuotando, per le strade soltanto turisti e chi non può andarsene. Incontra Alex, un inglese come lui che lavora in un magazzino. E' un'amicizia a prima vista. Conoscono Nicole e Shara e se ne innamorano: Luke e Nicole, Alex e Shara. Per un anno i quattro fanno vita comune: frequentano locali notturni, provano le nuove droghe, vanno in vacanza e fanno l'amore, tanto e bene. Luke non scriverà nulla, sarà Alex a raccontare la sua storia, o meglio a raccontare quella parte che comprende lui stesso, Nicole e Shara.

Sono in cinque, e cantano. Reclusi in un castello. Sono il celebre coro Courage. Ma è Catherine che dovrà arrivare alla nota piú difficile, alla fine di un brano al limite delle possibilità umane. Catherine, che non sa vivere come gli altri, che il marito protegge come una bimba. Ma chi può proteggerla questa volta dal proprio desiderio erotico, e dalle grida che solo lei sente, nella notte, nel bosco? Cinque artisti, cinque cantanti, «a voce nuda». La voce è il loro strumento, la loro ragione di esistere. Sono in clausura nello Château de Luth, in Belgio, per provare una composizione di un musicista italiano, forse un genio, forse un cialtrone. Due settimane in cui devono condividere tutto. E sono cosí diversi l'uno dall'altro. Credono di conoscersi. Rinchiusi insieme, nel calore dell'estate, scoprono però di avere anche un corpo oltre la voce. E non sanno che li aspettano le due settimane piú sconvolgenti della loro vita. Un breve libro di misteriose armonie, di dissonanze e tensioni occulte, un gioiello paragonabile a Giro di vite di Henry James. Un romanzo breve che conferma tutta la classe di Michel Faber: lo stile misurato e la grande sapienza nel delineare i personaggi, fanno di quest'opera un libro di forma pressoché perfetta.