Marek Bankowicz Pořadí knih (chronologicky)

Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru. Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také „titanismu“, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost „masarykismu“ Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům.

Giovanni Sartori (1924-2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty. Bez jeho díla si nelze představit výzkum demokracie, diktatury, politických institucí, stran a stranických systémů, demokratických režimů apod. Sartori znal politiku jako málokdo. Politika byla jeho vášní, zkoumal ji náruživě, ale také s odstupem. Nikdy se jí totiž přímo neúčastnil, neváhal však vstupovat do vyhrocených politických debat. Kritizoval, hádal se, polemizoval, ale zároveň svým "myšlením proti" tvořil. Tato kniha analyzuje Sartoriho celoživotní vědecké dílo s důrazem na tolik v něm přítomnou polemičnost, která však vždy vyústila v něco nového. Představuje všechny Sartoriho hlavní teorie a koncepty, které byly velmi často výsledkem jeho nespokojenosti s existujícím stavem poznání a vzešly z úsilí o nalezení nápravy stavu věcí. Týká se to nejen příslušných tematických okruhů, které jsou tradiční a důležitou součástí výzkumu politologie či šířeji společenských a humanitních věd, ale rovněž politické vědy jako takové, jako celé vědecké disciplíny

Marxismus měl mnoho přesvědčených obdivovatelů, ale také kritiků. Zájem o něj byl a stále je obrovský. Vyvolává nesrovnatelně větší emoce než jakákoli jiná politická ideologie. Není se čemu divit, uvědomíme-li si, že marxismus po mnoho let neobyčejně silně ovlivňoval politiku a tím reálný život mnohamilionových společností. Knížka je pokusem o výběrový a současně souhrnný panoramatický výklad problematiky marxismu, a to z pohledu jeho kritiků. Zkoumá čtrnáct obsahově velice cenných a intelektuálně nesmírně vzrušujících polemik s marxismem.

Autor ve své publikaci analyzuje v politické praxi sice častý, avšak v politické teorii téměř nezpracovaný fenomén státního převratu jakožto specifického prostředku získávání státní moci. Nejprve rozebírá samotný pojem "státní převrat" a jeho konotace. Dále porovnává státní převrat s jinými cestami k uzurpaci státní moci jako jsou revoluce, rebelie, občanská válka a guerilla. Věnuje se rovněž technologii státního převratu. Publikace je doplněna přehledem dokonaných státních převratů ve 20. století a současnosti a také seznamem současných politických vůdců, kteří se touto cestou dostali k moci.

Táto kniha přináší portréty 22 politických vodců současného světa (v období po 2. světové válce).Hrdinové této knihy byli hrdinové nebo diktátory. Při všech odlišnostech však mají tři společné vlastnosti. Za prvé, boli u moci velmi dlouho. Za druhé, nejenže se stali součástí politických dějin své země, ale tyto dějiny přímo utvářeli. Za třetí, byli charakterističtí notnou dávkou originality a politické výraznosti...