Jiří Olšovský Pořadí knih (chronologicky)

Básnická sbírka básníka a filosofa Jiřího Olšovského.

Osmá básnická sbírka básníka a filosofa Jiřího Olšovského.

Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha.. Ten je pak s to se otevírat se i transcendenci, tomu, co nás přesahuje. Takto se člověku může dařit vystupovat nad běžnou každodennost, jak na to poukazují východní i západní myslitelé. V rozhovoru s východními naukami, zejména s jógou, se otevírá hlubší souvislost moderního západního myšlení s východními postupy, což může vést i západního člověka k hlubšímu nahlédnutí pravdy a svobody, kdy se překonává odcizení od sebe sama, druhých, i od přírody a bytí v celku. Jde nakonec vždy o člověka, o jeho schopnost dobře myslet a cítit, aby mohl zjevovat pro svou existenci svěží a nadějeplné horizonty své budoucnosti. Existenci lze udržet zdravou a při životě v prudce se měnících podmínkách dneška, ve vlnách bouřlivě se proměňujícího klimatu.

Básnická sbírka Jiřího Olšovského Blíž nevýslovnému prozkoumává svěží prostory svobody ve vztahu ke hře dějin i přírody. Není nad volnost pohybu „s jahodami a borůvkami říkání“, když srdce se chvěje radostí nad vodami fénixové lásky. Nic nemůže porazit klidnou odhodlanost slova, jež tu stojí proti zaběhaným rituálům a černým klakám dne, jež chtějí pro sebe uchvátit cestu k původnímu jasu. Pod javorem imaginace lze ve sbírce nalézt perly neporušené krásy.

Chcete svoju angličtinu pri konverzácii trochu "okoreniť"? Alebo si len chcete zopakovať bežné frázy? Pripomeňte si základné anglické slovné zvraty a naučte sa aj ďalšie ustálené spojenia, ktoré dodajú vašej angličtine ten správny šmrnc.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů - Martina Heideggera (1889-1976) a S?rena Kierkegaarda (1813-1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů.

Zopakujte si základní anglické fráze, naučte se další ustálená spojení a získejte jistotu vyjadřování při anglické konverzaci.

Českému čtenáři přichází dílo, které poprvé v našich podmínkách mapuje celek myšlení velkého dánského myslitele. Søren Kierkegaard (1813–1855) vystupuje ve svém díle s novým důrazem na lidskou existenci, jež se za určitých podmínek může učit žít v pravdě a svobodě. Skutečně existovat je obtížné a Kierkegaard byl jedním z prvních, kdo přinášel opravdu hluboký pohled do tajemství lidského existování, kdo otevíral cestu i k nadějeplnému životu. Být sám sebou je obtížný úkol; k tomu je nutný sestup do svého vlastního nitra a právě konkrétně-vroucí myšlení zdárně pomáhá překlenout všechny překážky na cestě k niternosti – k sebeuskutečnění. Monografie Jiřího Olšovského (Filozofický ústav AV ČR) se v přehledně členěných kapitolách, zčásti publikovaných v letech 2000–2003 na stránkách odborných časopisů (Estetika, Theologická revue, Filosofický časopis), pokouší přiblížit ke Kierkegaardovu hlubšímu myšlení a čtivým způsobem je ukazuje jako inspirativní i pro dnešek. Olšovský sleduje Kierkegaardovo dílo v celé jeho šíři, od osobních motivů (vztah k otci či nerealizovaný vztah k opuštěné snoubence Regině) přes poetická díla jako vzpomínky či oblíbený Svůdcův deník až samozřejmě po knihy nejdůležitější jako jsou Bázeň a chvění či Nemoc k smrti.