Rút a Eddie – dva prolínající se příběhy se spoustou peripetií a komplikací; z obou vyrostou spisovatelé, z ní slavná a úspěšná, z něj téměř neznámý autor, ale o to úspěšnější milenec starších dam; zážitky z dětství však na oba tragicky působí celý život.
Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.... celý text
Een Australische acteur belandt op het eiland Korfoe en besluit daar voor een paar maanden een huis te huren om de recente gebeurtenissen in zijn persoonlijk leven te overpeinzen. Terwijl hij het eiland verkent en nieuwe vrienden maakt, raakt hij geobsedeerd door de bijzondere levenswandel van degene wiens huis hij tijdelijk bewoont. Naarmate hij meer over hem weet te achterhalen, lijken zijn eigen ervaringen steeds sterker het leven van zijn afwezige huisbaas te weerspiegelen. Met de Griekse eilanden Adelaide en Londen op de achtergrond schrijft Robdert Dessaix in Korfoe over vriendschap en liefde, het alledaagse en onalledaagse, over ballingschap en thuiskomen. Maar Korfoe is ook een ode aan de literaire landschappen van Homerus, Sapfo en Tsjechov en aan het vermogen van de kunst om schoonheid te brengen in het leven.