Karmagliṅpa Knihy

Bardo thödol je jedním z návodů na šest druhů osvobození: nasloucháním, nošením, nazíráním, rozpomínáním, ochutnáváním a dotýkáním. Tyto návody spolu se sádhanou dvou mandal pokojných a hněvivých božstev sestavil Padmasambhava a jeho žena Ješe Cchogjal je zapsala. Texty byly zakopány v hoře Gompodar v Tibetu, kde později Gampopa založil svůj klášter. Mnoho dalších textů a posvátných předmětů, známých jako termy, bylo ukryto na různých místech. Padmasambhava předal duchovní sílu k jejich objevení svým pětadvaceti hlavním žákům. Texty Bardo Thedolu později nalezl Karmalingpa, inkarnace jednoho z těchto žáků. Osvobození znamená, že kdokoli se setká s tímto učením, zažije náhlý záblesk osvícení skrze sílu duchovní tradice. Karmalingpa, patřící k tradici Ňingma, předal učení o šesti způsobech osvobození třináctému Karmapovi, který je dále předal Gjurme-Tenphelmu. Toto učení se šířilo v klášterech v Surmangu a zpět do tradice Ňingma. Studenti praktikuji sádhanu a studují texty, aby poznali obě mandaly. Chögyam Trungpa Rinpoče obdržel učení v osmi letech a pravidelně navštěvoval umírající, což se považuje za důležité pro studující této tradice. Tato kniha se snaží přiblížit toto učení západním studentům.

The Tibetan Book of the Dead has been renowned or centuries as a classic of Buddhist wisdom and religious thought. Composed in the 8th century, it is intended as an aid to preparing for the trials and transformations of the afterworld.