Carlo Capararo Pořadí knih (chronologicky)

Kočky a smysl života Kočky – milujeme je, staráme se o ně, mazlíme se s nimi. Ale opravdu víme, jaké jsou? Taky se ptáte, proč je váš kočičí společník šťastnější než vy? Jestli vás má vůbec rád, nebo vás jen trpí díky pohodlnému ubytování a stravě? Začtěte se do Kočičí filozofie a odhalte smysl kočičího života. Že kočky smysl života nemají? Možná je jím jejich pouhá přítomnost v naší osamělé lidské existenci, protože to ony se rozhodly s naším druhem žít. Na základě několika příběhů silných a více či méně milovaných koček autor polemizuje s několika filozofickými směry a filozofy a přemítá nad rozdílem v přístupu k životu a ke smrti lidí a těchto „domestikovaných“ šelem. Právě to, jestli si živá bytost uvědomuje vlastní smrtelnost, ovlivňuje kvalitu a směr jejího života. Zatímco se člověk neustále zaobírá vlastní smrtelností, co dělají kočky? Kdo se má od koho co učit? O autorovi Filozof John Gray je emeritním profesorem na vyhlášené London School of Economics, pravidelně přispívá do periodik Guardian a Times Literary Supplement. Je velkým milovníkem domácích mazlíčků, zejména koček a psů, což se odráží i v jeho práci.

Podtitul: Dvě století Riemannovy hypotézy. Každý pouhým uchem rozezná podle zvuku housle od klarinetu, málokdo však tuší, že za to mohou prvočísla. Prvočísla, fascinující stavební kameny veškeré matematiky, vyluzují tajemnou hudbu, o které toho stále ještě víme jen velmi málo. V roce 1859 zaslal Bernhard Riemann Berlínské akademii věd desetistránkový článek, který navěky změnil tvář matematiky. Šlo o jednu specickou záhadu týkající se prvočísel. V srdci díla se skvěla převratná myšlenka, kterou však Riemann tak úplně nedotáhl do konce – neposkytl úplný důkaz jednoho ze svých tvrzení. Vznikla „Riemannova hypotéza“, otázka, na kterou nikdo nebyl schopen dát odpověď do dnešních dnů. Záhada přežila celé století bez úhony a daří se jí i nadále. Ne nadarmo je považována za svatý grál světové matematiky. Za vyřešení Riemannovy hypotézy je přislíbena cena jednoho milionu amerických dolarů. Mezi matematiky ale převládá názor, že jakýkoli jiný způsob, jak tuto částku vydělat, bude nejspíš nepoměrně snazší. Marcus du Sautoy popisuje fascinující příběh honby za zdoláním Riemannovy hypotézy, historii jednoho vědeckého dobrodružství s téměř detektivními prvky.

Dramatická historie řešení největšího matematického problému. Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice xn + yn = zn nemá pro n větší než 2 řešení v množině přirozených čísel a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy. Velká Fermatova věta vypráví strhující příběh tohoto tvrzení, který se prolíná celými dějinami moderní matematiky a dotýká se všech oblastí teorie čísel. Sama věta je pro matematiku poměrně bezvýznamná, nicméně matematikové jsou podobni horolezcům, kteří zdolávají horské velikány jen proto, protože tam jsou. Fermatovu větu dokázal britský matematik Andrew Wiles až v roce 1994. 3. vydání