Jan Vybíral Knihy

Dvanáct biblických příběhů vyložených v této knize spojuje motiv povolání a obrácení. Rozmanité zkušenosti s Božím povoláním či oslovením v příbězích Abrahama, Jákoba, Mojžíše, svatého Pavla, Marie Magdalény a dalších biblických postav přivedly autory jednotlivých příspěvků k rozboru a výkladu různých aspektů obrácení. Ve svém celku tak publikace podává plastický obraz zkušenosti obrácení, jak o ní pojednávají knihy Starého a Nového zákona, a umožňuje této zkušenosti porozumět. Kniha je určena všem zájemcům o biblistiku, teologii a kulturní dějiny.

Sborník studií o pojetí náboženské a světské autority v dějinách a současnosti uvedených monoteistických náboženství. Jednotlivé příspěvky se věnují otázkám autority v zakladatelských nebo jiných významných textech, v raných i moderních dějinách a analyzují současné podoby chápání a uplatňování autority v těchto náboženstvích i v politických systémech z nich vycházejících. Úmyslem sborníku je poukázat na vztahy inspirace, analogie a závislosti, které mezi oblastmi náboženství a politiky v otázkách autority existovaly, nebo dosud existují. Autory studií jsou domácí odborníci z oborů religionistiky, teologie a politologie (L. Kropáček, P. Sláma, J. Vokoun, J. E. Sýkora, J. Mrázek, E. Mendelová, M. Čejka aj.).

Kniha nabízí obsáhlou diskusi o náboženství v Evropě. Padesát českých historiků, politologů, sociologů, filosofů, teologů a dalších odborníků komentuje osm esejů renomovaných zahraničních autorů, věnovaných evropské náboženské, geografické a politické identitě (Brague, Diner), příčinám, formám a důsledkům sekularizace (Casanova, Gellner), vztahu náboženství a politiky (Maier, Walzer), a konečně také tomu, co v oblasti religiozity a nábožensky motivované morálky odlišuje Evropu a Spojené státy americké (Martin, Weigel).Vzhledem k aktuálním českým diskusím o Evropě a evropské integraci tato publikace vyplňuje pomyslný prostor mezi dílčími komentáři v médiích na jedné straně a knižními monografiemi na straně druhé. Seznamuje čtenáře s širokou paletu tezí, analýz a argumentů a umožňuje mu nahlédnout složitost a vícevrstevnatost vybraných problémů, jež souvisejí s evropskou duchovností a identitou. Dostatek podnětů k vlastnímu přemýšlení o Evropě a inspiraci k dalšímu studiu zde naleznou nejen studenti humanitních a sociálně vědních oborů, ale každý, kdo není lhostejný vůči kulturnímu a spirituálnímu prostředí, v němž žije.

Kniha přináší reflexe o povaze občanské společnosti v éře globalizace a o rozmanitých pozitivních i negativních rolích, které v občanské společnosti mohou sehrávat náboženská společenství. Sborník je koncipován jako domácí interdisciplinární diskuse nad inspirativním zahraničním textem, jímž je esej renomovaného amerického sociologa Petera Bergera. Pozvání k diskusi přijali: Rita Collinsová, Jan Černý, Pavel Dufek, Michael George, Tomáš Halík, Luboš Kropáček, Miloš Mendel, Jiří Musil, Zdeněk R. Nešpor, Libor Prudký, Jiří Schneider, Jan Sokol, Ivan Štampach, Pavel Švanda, Václav Umlauf, Jaroslav Vokoun a Milan Znoj. Kniha je určena čtenářskému publiku se zájmem o socio­logii, politologii, filosofii, teologii a religionistiku.

Sborník studií o současných pastorálních a etických výzvách v oblasti manželství, rodiny a sexuality (jako jsou např. problémy rozvodů, druhého manželství, nesezdaného soužití, asistované reprodukce a další bioetické otázky spjaté se vznikem a koncem života; dále problémy sexuální etiky, potratů, adopce dětí homosexuálními páry apod.). Záměrem editorů je iniciovat diskusi o tom, jaké klíčové teologické a etické otázky a problémy jsou v těchto výzvách obsaženy, a následně zhodnotit, které problémy lze skutečně označit jako závažné. Přestože editoři věnují zvláštní pozornost situaci v českém křesťanském prostředí, neusilují o formulaci jednoznačných řešení nebo stanovení nějakých pastorálních koncepcí. Chtějí nicméně hledání takových konkrétních řešení či koncepcí inspirovat.

Richard Dawkins byl v posledních třiceti letech výraznou osobností evoluční biologie. Jeho kniha Sobecký gen z roku 1976 se stala celosvětovým bestsellerem a jako zručný popularizátor vědy si Dawkins získal pozornost širší veřejnosti a médií. Tato pozornost postupem času rostla s tím, jak se rozvíjela odborná i mediální diskuse nad antropologickými a teologickými implikacemi Dawkinsových prací. Autor se vyprofiloval jako radikální ateista, který se s potěšením účastní disputací s věřícími. Jeho kniha Boží blud z roku 2006 shrnuje autorovy negativní názory na roli náboženství ve společnosti a argumenty ve prospěch ateismu. Publikace Dawkins pod mikroskopem přináší široké spektrum přírodovědných, filosofických a teologických komentářů k Božímu bludu od českých odborníků, a vytváří tak prostor pro kvalitní domácí diskusi nad dílem autora, kolem něhož se již řadu let odehrává další etapa sporu mezi vědou a vírou, a to zejména v Británii a Spojených.