Každá knížka Vráti Brabence vypadá úplně jinak. Tuhle mu ilustrovala Jana Jonáková. Ke svým 81 narozeninám si daroval další bezvadnou sbírku glos, vtípků a mudrování s názvem Šplouchá na maják. A Vráťa se nemění. Když jej známý hudební kritik Jan Rejžek požádal při křtu o věnování, načmáral mu cosi do knihy a pravil: „Zbytek si dopiš sám, vole!". Těžké ho nemilovat!
Petra Josefína Stibitzová po úspěšném Pajasanu (Meander, 2016) komiksově zpracovala další dvě povídky Vráti Brabence pro mládež. Krátké příběhy, intenzivní dojmy, jejichž dynamiku umocňují a mladým čtenářům zároveň zpřístupňují okrové ilustrace tohoto netradičního komiksu.
Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech. Doslov Jan Novák.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťových osmdesátých narozenin.Svazek tedy také obsahuje vzpomínkové a jubilejní texty z pera Evy Turnové, Jáchyma Topola, Vladímíra „Lábuse“ Drápala, Františka Stárka Čuňase a Martina Machovce, který celý svazek edičně připravil, a rovněž výběrovou bibliografii Brabencova literárního díla.
Autor je skladatel, textař a bývalý saxofonista legendární hudební skupiny Plastic People, básník a spisovatel.V současné době účinkuje v kapele Pal-Post Unit. Básnická sbírka obsahuje převážně texty z let 2016 - 2021. Doslov Petr Placák.
"V domě, ve kterým se můj bratr Jaromír narodil, jsem kdysi, když mi bylo asi 15, zasadil tis, tehdy značený jako fastigiata. Časem bylo zřetelný, že je spíš erecta". Tak představil v knize Payday Vratislav Brabenec, básník, spisovatel, zahradník a bývalý člen legendárních The Plastic People of the Universe, svého staršího bratra. Vráťa s oblibou líčí, jak po atentátu na Heydricha Jaromír unikl ze školy a proplížil se německým obklíčením Prahy, jen aby si mohl prohlédnout svého čerstvě narozeného nejmladšího bráchu. Nyní, po 79 letech od oné události, přichází s novou knihou svých textů, bohatě ilustrovanou právě bratrem Jaromírem. Unikátní a první spolupráci obou Brabenců (Jaromír je známý sochař, malíř a kreslíř) graficky upravil Jan Kloss (OKOLO) a dal tak vzniknout mimořádnému literárně-výtvarnému artefaktu.
Bude to už deset let, co Vráťa Brabenec, básník, spisovatel, zahradník a bývalý člen legendárních The Plastic People of the Universe, slíbil Bertě pohádku. Jenže místo psaní pohádky koncertoval, psal básně, zahradničil a tak. Berta mezitím vyrostla a na Vráťův slib se zapomnělo. Pak přišla taková ta doba, kdy člověk musel trávit doma víc času, než by si přál a Vráťa začal pořádat kosmický chaos na svém pracovním stole. A ejhle, zjistil, že v nějakých červích dírách svého bytí pohádku přece jen napsal. Dokonce ne jen jednu. Když je člověk čte, zdá se možná lepší, že Bertě už nejsou čtyři roky. Ačkoliv, kdo ví. Ilustrace přidal Richard Pecha, graficky upravil Jan Kloss (OKOLO) a není to čtení pro slabý kusy, milý babies, jak k tomu poznamenal Jan Vitvar z Respektu.
Vratislav Brabenec, básník, spisovatel, zahradník a především zpěvák, textař a saxofonista legendárních The Plastic People of the Universe přichází s další knihou svých krátkých literárních útvarů (sám je nazývá „sloupky"), v nichž se mísí vzpomínky, úvahy či jen prostá pozorování. Martin Machovec v jakési anketě napsal, že v každé Brabencově knize lze najít několik literárních skvostů. V této jich je rozhodně větší než malé množství. Rovnocenným partnerem je tentokrát Krištof Kintera – pokud je třeba jej představovat, není chyba na straně autora ani vydavatele. Kinterovu výstavu Nervous Trees v Rudolfinu (jubilejní stá výstava Rudolfina) shlédnul rekordní počet návštěvníků. Kinterův výtvarný projev nelze nazvat ilustrací, je totiž pozorným čtenářem, rozvíjí a doplňuje původní Brabencův text. Literární a výtvarný uragán humoru, melancholie, naděje a beznaděje.
Vratislav Brabenec, člen legendárních The Plastic People of the Universe, básník, spisovatel a zahradník, čtenářstvu, po dlouhých 26 letech, znovu předkládá svou deliriální prózu Karlín – přístav, tentokrát v česko-anglickém dvojjazyčném provedení. Autorem převodu do angličtiny je starý Vráťův kumpán z Toronta, Josef Vykydal (pro čtenáře Brabencových próz nikoliv neznámá postava). Sepsáno jedné noci roku 1981 v šíleném období probíhající akce Asanace, po brutálním výslechu a následném pokusu o uklidnění se rumem. Vzdouvající se a klesající tok Vltavy, nespoutaná imaginace, karlínské hospody – lze to vyjádřit jinak než česky? Posuďte sami.
Autor je skladatel, textař a saxofonista legendární hudební skupiny Plastic People, básník a spisovatel. Nová básnická sbírka obsahuje převážně texty z let 2016 - 2020.
