Adriana Bottini Pořadí knih (chronologicky)

Jediný román kultovní americké básnířky Sylvie Plathové Pod skleněným zvonem vznikl v roce 1962 – údajně hektickým tempem – a vyšel pod pseudonymem Victoria Lucas v lednu 1963, pouhý měsíc před dobrovolnou smrtí autorky. Kniha se dnes počítá k americké klasice a bývá stavěna především do sousedství Salingerovy přelomové prózy Kdo chytá v žitě. Dospívající vypravěčka Esther vstupuje do „velkého světa“, který jí ale zůstává cizí a přiměje ji až k rozhodnutí odejít ze života, realizovaném v sérii nezdařených pokusů. Jedinečnost románu tkví v tom, jak proti sobě – či spíše vedle sebe – staví život a smrt, konformitu a sebedestruktivitu, „zdravý rozum“ a údajnou choromyslnost. Knihu vydáváme ve vynikajícím překladu Tomáše Hrácha, pro nějž byla Sylvia Plathová doslova osudovou autorkou, a s doslovem Martina Pokorného.

Virginia Woolf's only autobiographical writing is to be found in this collection of five unpublished pieces. Readers will be struck by the extent to which she drew on these early experiences for her novels, as she tells how she exorcised the obsessive presence of her mother by writing To the Lighthouse.

Odehrává se v Mexiku ve 40. letech a osou díla je konflikt katolické církve se světskou mocí. Symbolicky je ztělesněn zápasem kněze, vydaného napospas nejrůznějšímu strádání a neustále prchajícího před zákonem, s poručíkem milice, který představuje státní moc. Kněz, který se častodopouští omylů a často pochybující o svém poslání, se nakonec projeví jako morálně i lidsky pevnější než poručík, zpočátku pevně přesvědčený o své pravdě. Sice svůj zápas vyhrává, ale jeho úspěch zdaleka neznamená konečné vítězství.

Questo libro non parla di disordini alimentari, problemi di dieta o nutrizione in senso proprio, ma esplora in profondità i significati complessi relativi al cibo e all'atto del mangiare,l'atto più antico del mondo. Cibo e trasformazione è una cornucopia di intuizioni psicologiche sul nutrimento e sul mangiare espresse attraverso sogni, miti, usi e attraverso le immagini velate espresse dal linguaggio.

Three Guineas is written as a series of letters in which Virginia Woolf ponders the efficacy of donating to various causes to prevent war. In reflecting on her situation as the "daughter of an educated man" in 1930s England, Woolf challenges liberal orthodoxies and marshals vast research to make discomforting and still-challenging arguments about the relationship between gender and violence, and about the pieties of those who fail to see their complicity in war-making. This pacifist-feminist essay is a classic whose message resonates loudly in our contemporary global situation.Annotated and with an introduction by Jane Marcus

Fra i lettori appassionati di Hillman si sentono spesso ricordare due scritti, vere gemme della sua produzione: il saggio sul tradimento e "Senex e puer". Di fatto sarebbe difficile trovare una migliore via d’accesso al pensiero di questo autore. Nel primo caso perché in poche pagine egli ci offre un’analisi esemplare di una di quelle realtà condannate e deprecate che solo lo scandaglio psicologico riesce a illuminare dietro le grevi cortine della morale. E questa, come sappiamo, è una linea che Hillman ha in seguito ampiamente sviluppato. Nel secondo perché la caratterizzazione del Puer aeternus e quella parallela del Senex hanno una tale precisione e capacità individuante da offrirsi come ausilio immediato per riconoscere nella nostra psiche, in tutti i loro camuffamenti, i tratti dell’eterna fanciullezza e della saturnina vecchiaia. "Il tradimento" e "Senex e puer" sono entrambi nati come conferenze, rispettivamente tenute a Londra nel 1964 presso la Guild of Pastoral Psychology e nel 1967 ai seminari di Eranos.

Kniha je určena čtenáři, který se zajímá o cestu individuálního objevování vlastního životního smyslu a o témata na pomezí psychologie a spirituality, a který se také zamýšlí nad svým dosavadním životem. Cesta za objevením individuálního životního smyslu. Publikace zve čtenáře na cestu za objevením jeho vlastního životního smyslu a na této cestě mu poskytuje řadu příležitostí, aby se zamyslel nad svým dosavadním životem, nad svými fantaziemi a myšlenkami, i nad událostmi, které dosud jeho život výrazně formovaly. Kniha byla recenzenty přirovnávána k úspěšným titulům Hilmannova žáka, Roberta Moora.

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.