Meghan Forbes Knihy

Jako fotografka, portrétistka, odbornice na dokumentační činnost a autorka mnoha publicistických textů se Lucia Moholy (1894–1989) vzpírá jasné kategorizaci. Působila aktivně jak v avantgardních kruzích, tak na poli informační vědy, kde přispívala k prohloubení porozumění vizuální reprodukci. Oproti předchozím titulům věnovaným Lucii Moholy, které omezovaly její úspěchy na pětileté působení na Bauhausu, publikace Lucia Moholy: Exposures poprvé zachycuje celou šíři její publikační i fotografické činnosti. Obsáhlé eseje čerpající z nových archivních nálezů odhalují její mládí v Praze na přelomu století, zapojení v radikálních sociálních hnutích ve dvacátých letech 20. století v Německu v období Výmarské republiky, emigraci do Londýna, kde se jejími kolegy a přáteli stali i členové skupiny Bloomsbury, dále její působení v oblasti mikrofilmové a vědecké dokumentace za druhé světové války, pracovní působení v Turecku pro UNESCO i její přijetí mladší uměleckou generací, včetně Jana Tichého. Publikace přibližuje, jak mezioborový přístup k fotografii uplatňovaný Moholy ve všech těchto kontextech předznamenal postanalogovou současnost tohoto média.

Nejvlivnější avantgardní skupina meziválečného Československa vyzývala k revoluci uskutečněné prostřednictvím tisku. Devětsil, založený v roce 1920 a tvořený levicově orientovanými umělci, architekty, herci a básníky, se pustil do ambiciózního vydavatelského úsilí s cílem oslovit po první světové válce obyvatele měst, a to jak ve veřejném prostoru, tak i v jejich domovech. Šlo o revoluci, která výslovně odmítala jakoukoli výzvu k ozbrojenému boji; místo toho navrhovala chopit se nových technologií, jež rozšiřovaly možnosti fotomechanické reprodukce a šíření textu a obrazu v tištěné podobě. Tato utopická vize se zhmotnila v tisících otáček tiskařských strojů. (Anglický název knihy využívá dvojího významu slova „revolution“: revoluce ve smyslu společenské změny a zároveň ve významu rotace.)