His first major book of fiction: lyrical, personal, mythical, hilarious and mesmeric stories that shed new light on both the US and the writer through whose eyes we access this compelling and resonant land.
Hlavní hrdina románu z pera nositele Nobelovy ceny je noblesní starší muž židovského původu, který víceméně omylem uvízl na počátku války v rodném Polsku a prožil Holocaust. Po válce využívá nabídky příbuzných a společně s dcerou odjíždí do New Yorku. Rodina, jež ho sem pozvala, mu poskytuje slušnou, leč skromnou apanáž, aby zde mohl v klidu dožít, a pan Sammler má čas a příležitost nejen rekapitulovat, ale především porovnávat dva odlišné světy, které měl možnost poznat – předválečnou Evropu a její postupný rozpad a moderní Ameriku 60. let, které příliš nerozumí, ale přesto se pokouší ji dešifrovat…
Historie může být napínavým příběhem plným romantiky i utrpení. Někteří autoři ji vnímají jako proměnlivou, ošemetnou záležitost plnou omylů. Sebastian Barry zachytil v Tajném deníku téměř celé 20. století prostřednictvím deníků psychiatra Williama Grena a pacientky Roseanne McNultyové, jejíž věk se odhaduje na 90 až 100 let. Roseanne strávila více než 60 let v ústavech a snaží se vylíčit svůj nešťastný život, poznamenaný smrtí otce a matčiným šílenstvím. Nařčení z cizoložství a nymfomanie ji zbavilo svobody. Gren je přesvědčen, že Roseanne nikdy nebyla blázen, a usiluje o odhalení pravdy o jejím životě. Jak se příběh rozvíjí, objevují se překvapivé paralely mezi nimi. Autor ukazuje, jak traumatické mohou být vzpomínky, a jejich osudy se stávají metaforou Irska 20. století, poznamenaného konzervativismem a netolerancí. Dějiny a lidská paměť jsou plné nenaplněných snů, zoufalství a zklamání. Román byl nominován na Man Bookerovu cenu a v roce 2009 získal Sebastian Barry ocenění Costa Book Awards za nejlepší knihu roku.