Frans van Woerden Knihy

Smrt na úvěr je obrazem autorova neutěšeného dospívání v rodině chudých pařížských živnostníků. Po jejím vydání zaburácela kritika: „fantastická epopej odpornosti a ohyzdnosti“, „nemorální obludnost“, z níž člověka „drtí hnus“. Céline ze svého drsného, ukoptěného dětství strhl obvyklou aureolu „nyvých vzpomínek na dětská léta“ a své pronikavé vidění života promítl i do úděsně upřímného jazyka. Jeho milostné scény na pomezí oplzlosti nám mohou připadat pohoršující či kruté, ovšem krutými je neudělal autor, nýbrž právě život, o němž píše. Mort a credit, vydaná roku 1936 nakladatelstvím Gallimard v Paříži, vyšla v témže roce i česky. K novému vydání připravila, ediční poznámku a vysvětlivky sestavila Anna Kareninová.

Féerie pro jindy I se otevírá atmosférou před Célinovým odchodem z Paříže a pokračuje jeho pobytem ve věznici v Kodani. V této knize Céline novátorsky pracuje s jazykem, rytmem a hudbou, přičemž jeho unikátní styl a rozervané segmenty vět dokazují jeho literární génia. Popisuje svůj útěk po osvobození Paříže, dánský exil, uvěznění a obvinění z kolaborace, ale také vzpomínky na pařížský Montmartre, kde žil a měl přátele. První svazek začíná před Célinovým odchodem z Paříže a přechází do jeho pobytu na cele pro odsouzené na smrt. Féerii začíná psát v březnu 1946 a v dopise své ženě se svěřuje, jak se jeho příběh odvíjí od bombardování Paříže. Druhý svazek, Féerie pro jindy II, začíná také bombardováním a Céline ho popisuje jako lyricko-groteskní balet, v němž lidstvo manévruje kolem netvora Normance a sadistického pořadatele masakru Julka. Autor se v této tragédii stává klaunem, který přijímá rány osudu a nakonec se mu na hlavu snese sprška stránek rukopisů, jež se navždy ztratily.

Komedie, protest, satire, tragedie en zzn knipoof naar George Orwell's 1984: deze roman is het allemaal. Hoofdpersoon in "Kijk uit voor parachutisten" is 'de individu' Dinges, een jonge ingenieur die,n andat hij in Frankrijk gestudeerd heeft, gaat werken bij een multinationale asfaltfabriek in Casablanca, 'die enorme, eindeloos grote en stoffige stad'. Zijn leven gaat zijn gangetje wanneer op een dag een paachutist boven op hem stort. Dezer Bouazza had voor een promotiestunt moetne landen op de middenstip vanhet voetbalstadion in de stadn maar is afgedreven door een felle wind. Bekomen van de schrik nodigt Dinges hem uit bij hem thuis wat te komen drinken. Als Bouazza hem daarop broer noemt, weet Dinges nog nietg dat zijn lot bezegeld is, dat dit ene woord zijn leven als individu grondig verstoort. Hoe zoiets onvoorstelbaars toch mogelijk blijkt, leze menin dze bittere, briljante tragikomedie.

Wanneer de jonge Leila niet bloedt tijdens haar huwelijksnacht, wordt er getwijfeld aan haar maagdelijkheid. Leila begrijpt niet hoe dit kan - ze heeft nooit seks gehad. Samen met tante Zobida, een vrijgevochten weduwe die een rijk seksleven heeft met wisselende partners, gaat zij op zoek naar de vrouw die verantwoordelijk is geweest voor haar ‘verzegeling’, een plaatselijk ritueel waardoor de maagdelijkheid van huwbare meisjes gegarandeerd kan worden. Tijdens hun reis langs sprookjesachtige dorpjes en kleurrijke mensen wijdt Zobida de onervaren maar nieuwsgierige Leila in in de geheimen van de erotiek. Reis van de zintuigen is zowel een ode aan de liefde en de seksualiteit als een ferme aanklacht tegen de onderdrukking van de Arabische vrouw. Een moderne vertelling van Duizend-en-een-Nacht over de seksuele volwassenwording van de onvergetelijke Leila.

'My ambition is to give back to the women of my blood the power of speech confiscated by their men.' Badra is a young Berber girl from a North African village who is married off to an old man, and brutally raped on her wedding night. She thinks sexual pleasure exists only for men, until she escapes from her cruel husband to the city. Then she meets a handsome doctor who introduces her to a new world of sexual passion. L'AMANDE, written under a pseudonym by a North African woman living in France, reads like an erotic manifesto for modern women who want to break free from the repressive bonds of cultural tradition to unashamedly demand their right to pleasure.