Guillemette Belleteste Pořadí knih (chronologicky)

To, co se odehrálo jednoho letního dne poloviny třicátých let ve venkovském domě jedné středostavovské rodiny, nás v mistrovské psychologické drobnokresbě vtáhne do vztahů a atmosféry, v níž tušíme, že se stane něco, co zcela rozvrátí dosavadní řád a poklid. Tragédie nastává jako důsledek omylu třináctileté hrdinky, která si chování lidí okolo sebe špatně vyložila a v touze po pozornosti a uznání ze strany dospělých obviňuje nevinného. Po této ouvertuře se příběhy jednotlivých postav rozvíjejí až v průběhu 2. světové války. Nyní již dospělé hrdince dochází, jak se mýlila a snaží se napravit, co způsobila. Postupem času se rozvine a uplatní její literární talent, a tak se jejím osobním pokáním na závěr života stává příběh, jímž oživuje to, co jejím přičiněním nemohlo nastat ve skutečnosti. Stylisticky bravurní dílo se skvěle propracovanou strukturou, přesvědčivou psychologií postav a velmi silným příběhem je také zamyšlením nad rolí spisovatele a nad vztahem literatury a skutečnosti.

Sous la canicule qui frappe l'Angleterre en ce mois d'août 1935, la jeune Briony a trouvé sa vocation : elle sera romancière. Finsi les contes de fées et les mélodrames de l'enfance. Du haut de ses treize ans, elle voit dans le roman un moyen de déchiffrer le monde. Mais lorsqu'elle surprend sa grande sœur Cecilia avec Robbie, fils de domestique, sa réaction naïve aux désirs des adultes va provoquer une tragédie. Trois vies basculent et divergent, pour ne se recroiser que cinq ans plus tard, dans le chaos de la guerre, entre la déroute de Dunkerque et les prémices du Blitz. La brutalité du réel va faire mûrir Briony. Mais est-il encore temps d'expier un crime d'enfance ? Prolongeant une grande tradition anglaise, celle de Lawrence et du Messager, tout en s'interrogeant sur les pouvoirs et les limites du romancier, Ian McEwan restitue, avec une égale maîtrise, les frémissements d'une conscience et les rapports de classes, la splendeur indifférente de la nature et les tourments d'une Histoire aveugle aux individus. Peintre admirable de la fragilité du bonheur et de la douleur du souvenir, il nous livre, avec Expiation, son roman le plus abouti.